Region (ČD v Ústeckém kraji) / ČD v regionu
ČD v Ústeckém kraji
Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky. Severozápadní hranice kraje je zároveň hranicí státní se Spolkovou republikou Německo s tamní spolkovou zemí Sasko. Na severovýchodě sousedí s krajem Libereckým, na západě s Karlovarským a částečně i s krajem Plzeňským, na jihovýchodě se Středočeským. Podél hranic s Německem je oblast uzavřena pásmem Krušných hor, Labskými pískovci a Lužickými horami. Na jihovýchodě kraje se rozprostírají roviny tzv. Česká křídová tabule, ze kterých vystupuje historicky nejznámější bájná hora Čech Říp a České středohoří se svým nejvyšším vrcholem Milešovkou.
Ústecký kraj svou rozlohou 5 335 km2, představuje 6,8 % území České republiky je rozdělen do sedmi okresů: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem se dále člení na 354 obcí nejrůznější velikosti.
Křižovatka železničních tratí
Území Čech bylo odnepaměti důležitou křižovatkou suchozemských obchodních cest. Prakticky nejstarší, ze sítí zemských stezek, chlumecká stezka, vedla po staletí z Prahy do Míšně, Drážďan a Lipska přes Lovosice a Ústí nad Labem. Již počátkem 19. století, které bylo význačné pruským rozvojem výroby, přichází Dr. Friedrich List (*6. srpna 1789 – †30. listopadu 1846) s prvními plány na výstavbu železnice Lipsko-pražské. Konečný návrh StEG (Společnost státní dráhy) dokončil a vyprojektoval v letech 1842 - 43 inženýr Jan Perner (*7. září 1815 - †10. září 1845), vlastní stavba byla zakončena sérií slavnostních jízd. Celá trať byla odevzdána všeobecnému provozu ve dnech 6. – 8. dubna 1851 jízdou slavnostních vlaků z Prahy a Drážďan do Podmokel (dnes Děčín hlavní nádraží). Z Podmokel odjela spojená souprava obou vlaků (tehdy nevídaných 18 vozů) do Prahy. Následující den, tedy 7. dubna 1851 projel slavnostní vlak opět obsazen významnými osobnostmi z Prahy do Drážďan a na konec 8. dubna 1851 se tehdejší „smetánka“ vrátila do Prahy.
Další neméně důležitá trať, nejen tohoto regionu, začala vznikat roku 1856 Ústecko – teplická dráha (dnešní trať 130). Koncesi na stavbu a provoz tratě v úseku Teplice-Šanov - Ústí nad Labem uděluje císař František Josef I. dne 2. srpna 1856 a již 20. května 1858 zahajuje slavnostní jízdou svůj provoz. Kromě napojení na již existující kolejiště StEG v Ústí nad Labem bylo významným počinem vystavění 5km dlouhé vlečky pro nakládku uhlí na labské čluny.
Koncem léta roku 1864 začal usilovat výbor velkostatkářů a průmyslníků severních Čech o výstavbu tratě z Bakova nad Jizerou přes Českou Lípu a Jedlovou do Rumburka a německého Löbau s odbočením do Benešova nad Ploučnicí, Podmokel a labskému přístavu v Děčíně. Trať z Jedlové do Děčína byla otevřena 16. ledna 1869. V Podmoklech došlo k napojení na kolejiště StEG díky stavbě železničních mostů o rozpětí 2 x 50m přes Labe a 34m přes Ploučnici.
Druhá uhelná dráha severu, Duchcovsko – podmokelská, vznikal v letech 1868 – 1871. Tato skoro 52 km dlouhá trať z Ledvic do Podmokel byla vystavěna z prostředků několika průmyslníků k zásobování uhelného přístavu na levém břehu Labe v Podmoklech. První vlak projel tratí 2. října 1871.
Další historickou událostí, poslední zde zmiňovanou, je udělení koncese CK mocnářství ke stavbě 137km dlouhé tratě po pravém břehu Labe z Nymburka přes Mělník do Ústí nad Labem a Děčína s odbočkou do Prahy. 5. října 1874 dorazil slavnostní vlak do dnešní stanice Děčín východ – dolní nádraží. Napojen na železnici byl říční přístav Loubí a koleje StEG přemostěním v Prostředním Žlebu.
Polohou je kraji zaručen vysoký dopravní význam do současnosti, dnes násobený vazbou na Evropskou Unii. Hlavním železničním tahem je mezinárodní trať ze Spolkové republiky Německo přes Ústí nad Labem do Prahy (trať 090). V Ústí nad Labem je napojena trať 130 tzv. podkrušnohorská magistrála, směřující přes Teplice, Bílinu a Most do Chomutova. Železnice má v kraji své nezastupitelné místo. Území kraje je dnes protkáno sítí železničních tratí o celkové délce 1023 km, po kterých týdně jede 14 682 pravidelných spojů, přepravivších na 10mil. cestujících za rok. Teplický a litoměřický okres je protnut mezinárodní silniční trasou E 55 spojující sever a jih Evropy, na území ČR označena jako dálnice D 8. Řeka Labe je nejdůležitější vodní cestou v České republice a umožňuje lodní přepravu do Hamburku, přístavu v Severním moři.
Obyvatelstvo a hospodářský význam
Roku 2008 měl Ústecký kraj 831 180 obyvatel, což jej řadí na páté místo v republice. Hustotou obyvatel 156 obyvatel/km2 je vyšší než vykázaný celostátní průměr (132 obyvatel/km2) a je po hlavním městě Praze, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji čtvrtou nejzalidněnější oblastí. Nejhustěji je osídlena podkrušnohorská hnědouhelná pánev, méně oblast Krušných hor a okresy Louny a Litoměřice. Největší obcí a zároveň sídlem kraje je město Ústí nad Labem s 94 960 obyvateli. Charakteristickým rysem kraje je relativně mladé obyvatelstvo, průměrný věk dosahuje 39 let. Kraj se natalitou (demografický ukazatel porodnosti) 11,8‰ řadí na druhé místo hned po Středočeském kraji, ale je zde jedna z nejvyšších mortalit (demografický ukazatel úmrtnosti) v republice, která dosahuje hodnoty 10,6‰.
Ústecký kraj se vyznačuje značnou rozdílností jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury, hustoty osídlení a stavu životního prostředí.
Zdejší příroda má neopakovatelný krajinný ráz, je rozmanitá, pestrá s množstvím kontrastů a malebných zákoutí. Nejvýše položené místo na území kraje leží na úbočí nejvyšší hory Krušných hor, Klínovce, jehož vrchol se nachází již na území kraje Karlovarského. Pomineme-li dna povrchových dolů, je nejníže položeným bodem kraje hladina řeky Labe u Hřenska (115 m n. m.), což je zároveň nejníže položené místo v ČR. Největším vodním tokem na území kraje je řeka Labe, do které se zleva vlévá druhý největší levostranný labský přítok řeka Ohře a dále řeka Bílina. Z pravé strany se do Labe vlévá na území kraje Ploučnice, posledním pravostranným přítokem na našem území je řeka Kamenice. V kraji se nalézají rovněž prameny minerálních a termálních vod. Největší vodní plochou je Nechranická nádrž, vybudovaná na řece Ohři v západní části kraje.
Hospodářský význam kraje je historicky dán značným nerostným bohatstvím, zejména rozsáhlými ložisky hnědého uhlí, uloženými nízko pod povrchem. Neméně významná jsou ložiska kvalitních sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se od sebe významně odlišují. Je to oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, která je soustředěna především v Podkrušnohoří (okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem). Další oblastí je Litoměřicko a Lounsko, které jsou významné svou produkcí chmele a zeleniny. Polabí a Poohří jsou pak proslulé ovocnářské oblasti, nazývané Zahrada Čech. Skvělou pověst mají taktéž vína pěstovaná na Litoměřicku. V posledních letech se i oblast Mostecka stává známou vinařskou oblastí, kde se vinná réva pěstuje především na pozemcích zrekultivovaných po těžbě hnědého uhlí. Oblast Krušných hor je velmi řídce osídleným horským pásem s omezenými hospodářskými aktivitami a nakonec oblast Děčínska není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu ani oblastí zemědělskou. Jeho severní část Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím.
Na území kraje se rozkládá národní park České Švýcarsko o rozloze 7900 ha, který byl zřízen v roce 2000, chráněné krajinné oblasti České Středohoří, Labské pískovce, část Kokořínska a Lužických hor. V kraji lze nalézt 140 maloplošných chráněných území, která zaujímají plochu 3331 ha.
Ve statistickém registru ekonomických subjektů je registrováno na 180 tisíc firem, organizací a podnikatelů. Největší část tvoří podnikatelé – fyzická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku (téměř 122 tisíc). Z hlediska třídění podle odvětvové klasifikace ekonomických činností se nejvíce subjektů zabývalo obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží. Pokles těžby uhlí, restrukturalizace podniků, útlum výrob i zemědělství mají za následek, že v republikovém srovnání je v Ústeckém kraji dlouhodobě nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti.
Historické památky a příroda
Vzhledem k bohaté historii osídlení má Ústecký kraj velké množství historických památek. Z nejznámějších lze připomenout např. románskou rotundu na Řípu, gotický kostel v Mostě, barokní zámek v Duchcově, kláštery v Oseku a Doksanech a zámky Ploskovice a Libochovice. Litoměřice, Úštěk a Terezín byly vyhlášeny městskými památkovými rezervacemi a Roudnice nad Labem má památkově chráněné městské centrum. Několik vsí na Litoměřicku bylo vybráno za vesnické památkové rezervace. V oblastní galerii v Litoměřicích jsou mimořádně hodnotné sbírky obrazů. V průběhu celého roku jsou pořádány na výstavišti v Litoměřicích různé typy akcí. Nejznámější z nich je prodejní výstava Zahrada Čech zaměřená na pěstitelství ovoce a zeleniny, veletrh bytového a stavebního zboží Můj dům, můj hrad atd.
Z přírodních krás jsou nejznámější národní park České Švýcarsko s Pravčickou bránou, půvabná labská cesta s Portou Bohemicou, skalní útvary Tiských stěn a Českého Švýcarska a mnoho dalších. I sportovně založeným návštěvníkům má Ústecký kraj co nabídnout. Je to moderní dostihové závodiště hipodrom, autodrom, golfové hřiště, vše v městě Most. Krajem prochází také několik cyklostezek, z nichž jedna má v budoucnu spojit Prahu s Drážďany. Krušné, ale i Lužické hory nabízejí skvělé podmínky pro lyžování.
Aktualizace: 01.06.2010
Zákaznická podpora
Tel.: +420 840 112 113
Email: info@cd.cz
Kontaktní formulář