Úvod / Volný čas / Vlakem za zážitky / ZA NEJSLAVNĚJŠÍM RODÁKEM MILETÍNA

ZA NEJSLAVNĚJŠÍM RODÁKEM MILETÍNA

Kraj
Královéhradecký kraj
Oblast
Podzvičinsko
Místo konání
Miletín
GPS
50°24′16.09″N 15°40′52.32″E

Datum a čas konání:

Miletín, od 14. 11. 2011 17:14 do 30. 11. 2020 17:14

U rodného domku slavného českého básníka Karla Jaromíra Erbena v Miletíně se zvláště letos zastavují ctitelé literární historie.

Naplánovat cestu vlakem

Nejbližší železniční stanice: Hořice v Podkrkonoší

Stanice leží na tratích: 041

Dále pěšky cca 3km

Koupit jízdenku Mapa Vše o stanici Najít spojení

Před dvěma sty lety, 7. listopadu 1811, se narodil v Miletíně na Bydžovsku jeden z nejslavnějších českých básníků a spisovatelů Karel Jaromír Erben. Z jeho někdejšího rodného domku je nyní Erbenovo muzeum. Od roku 1958 je toto místo na seznamu národních nemovitých památek. Začíná zde Naučná stezka, věnovaná básníkovu životu, miletínským dějinám a půvabné přírodě. Vycházkový okruh měří asi 5, 5 kilometru a má deset zastavení. U druhého z nich je v nadživotní velikosti dřevěná socha Polednice, symbolizující snad nejznámější báseň z proslulé sbírky Kytice, prvně vydané v roce 1853. Kdo by neznal také pohádky Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Pták Ohnivák a liška Ryška, Zlatovláska či Dlouhý, Široký a Bystrozraký, nespočet říkadel či významná literární a historická díla.

K. J. Erben položil se svými universitními spolužáky Rybičkou, Šemberou a Štrobachem základy k české právnické terminologii. Za studií na filosofické a právnické fakultě v Praze se seznámil také s K. Hynkem Máchou, který Miletín několikrát navštívil. V kapli v miletínských Svatojánských lázních lze spatřit sochu sv. Jana Nepomuckého, která je údajně věrnou Máchovou podobou.

Městečko dýchá atmosférou básníkova dětství a českými dějinami. Ke stému výročí narození K. J. Erbena byl v Miletíně odhalen jeho osmimetrový pomník s bustou.

Erbenové k tomuto kraji patří po mnoho generací a vztahují se k nim různé profese. Například v roce 1864 začal perníkář Josef Erben péct ve velikosti modlitebních knížek kapesního formátu perníčky s marcipánem, praženými ořech a skořicí. Říká se jim Miletínské modlitbičky a dodnes jsou oblíbenou pochoutkou. Příjmení Erben se v Miletíně a okolí vyskytovalo i v modifikaci Erban.

Muzeum Karla Jaromíra Erbena je přístupné vždy od středy do neděle v čase od 10 do 17 hodin. Hromadné prohlídky si lze objednat i v pondělí a v úterý a to na telefonu 773 225 146. Zastavte se také v miletínském zámku, kde je Muzeum ochotnických divadel. Tato unikátní expozice je jediná v České republice a historicky první na světě. Prostory pro muzeum nabídl současný majitel zámku Mgr. Ondřej Stýblo.

Nezamíříte-li přímo do Miletína, můžete do 14. ledna 2012 v Klementinu-v Národní knihovně ČR v Praze navštívit výstavu, nazvanou prostě Karel Jaromír Erben. Představuje ho nejen jako autora, ale také jako významnou osobnost české obrozenecké společnosti 19. století. Jeho básnická sbírka „Kytice z písní národních“ patří do Zlatého fondu novodobé české literatury a spolu s jeho pohádkami zůstává pro umělce inspirací i na začátku 21. století.

Návštěvník si doslova vychutnává cenné dokumenty, zápisníky a autorské texty i první vydání děl, která se nepřetržitě objevují na našem i zahraničním knižním trhu.

Výstava připomíná i další Erbenovy zájmy, jejichž dlouhá řada svědčí o šíři jeho působení i nesmírné pracovitosti. Vždyť K. J. Erben byl historikem, prvním pražským archivářem, folkloristou a sběratelem, editorem, překladatelem, vystudovaným právníkem, slavistou, redaktorem i dramatikem. A vším byl nepochybně ve svém tvůrčím nadání a lidské skromnosti rád. S dílem K. J. Erbena se v pražském Klementinu můžete seznámit ve výstavní síni v přízemí – pro ty, kdo nemají legitimaci Národní knihovny, činí vstupné symbolických pět korun.

Rozhodnete-li se pro návštěvu Miletína, nejbližší železniční zastávkou je Dvůr Králové nad Labem, odkud to do rodiště K. J. Erbena trvá autobusem asi půl hodiny.

V Praze je Klementinu nejblíže stanice metra Staroměstská na trase A a zastávka téhož názvu na trase tramvajové linky č. 17.

Text: Marie Kysilková

Foto: Archiv Jan Hlavatý