Boj s vandalstvím je běh na dlouhou trať

Vandalismus v železniční dopravě se za uplynulá léta bohužel už stal běžným jevem. Zřejmě nejviditelnějším projevem se v současné době stalo řádění sprejerů – jejich výtvory nalezneme prakticky všude, na vlacích, v jejich interiérech, ve staničních budovách či depech. České dráhy se proti tomu snaží bojovat a úspěchy jsou patrné. Velký podíl na tom má speciální anti-graffiti tým složený ze zaměstnanců ČD a pracovníků bezpečnostní agentury, který funguje sedmým rokem. Zatímco v roce 2011 byly evidovány škody přesahující 27 milionů korun, za loňský rok je to 8,12 mil. Kč. Snížení škod napomáhá i důsledná prevence, ostraha vlaků a objektů bezpečnostní agenturou, která hříšníky předává policii. I díky tomu škody postupně klesají.

Není to však jen tento typ vandalismu, který železnici aktuálně trápí. Samostatným a velice závažným problémem se stalo ničení vlaků, případně budov na nádražích fotbalovými fanoušky. Kořeny tohoto zla můžeme hledat v poměrně dávné minulosti. Nejznámějším tuzemským případem je nechvalně proslulá jízda rozvášněných vlajkonošů fotbalové Sparty vlakem z Prahy do Banské Bystrice v roce 1985. Ti během cesty zdemolovali několik vagonů a terorizovali cestující i vlakový personál. Zběsilé řádění hooligans, jak se jim říká nyní, později zachytil film s výmluvným názvem Proč?.

A podobně jako v případě graffiti přetrvává problém s řáděním fotbalových chuligánů doposud. Příkladem jsou jízdy tvrdého jádra fanoušků ostravského Baníku či pražské Sparty, byť následky jejich počínání obvykle nejsou naštěstí tak velké, jako tomu bylo před třiceti lety. A to i díky tomu, že se jejich cesty na riziková a předem vytipovaná utkání odehrávají za asistence policejních těžkooděnců a vyhrazeny pro ně bývají samostatné vagony. Velký podíl na „držení problému na uzdě“ má i kontakt odboru provozu osobní dopravy a oddělení bezpečnosti s PČR při přípravě opatření i během samotné přepravy.

Jako doma...?!