|
Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ |
|
|
Již před dvěma lety zpracovala společnost SUDOP Praha územně technickou studii s názvem „Průjezd uzlem Plzeň“. Cílem této studie se stal návrh variantního řešení průjezdu plzeňským železničním uzlem, který by navázal na připravovanou stavbu třetího tranzitního železničního koridoru – z východní strany plzeňského hlavního nádraží na traťový úsek Plzeň hl. n. – Praha-Smíchov a na západní straně na traťový úsek Plzeň-Jižní předměstí – Cheb, resp. Domažlice.
Ve studii jsou stanoveny kapacity jednotlivých technických zařízení v železničním uzlu, ale také kolejových skupin, včetně určení jejich dislokace. Z dislokace pochopitelně vyplývají územní nároky. Jedná se zejména o umístění seřaďovacího nádraží, nákladového obvodu a odstavného kolejiště pro osobní soupravy. Vzhledem k poloze plzeňského hlavního nádraží je nezbytná koordinace přestavby železničního uzlu se stavbami města, zejména silniční infrastruktury, řekla našemu listu Bc. Alena Jakubčíková, tisková mluvčí investora stavby, kterým je Stavební správa Plzeň ze státní organizace SŽDC.
Význam modernizace železničních koridorů a jejich plnohodnotné využití je možné zaručit pouze tehdy, pokud budou současně modernizovány železniční stanice a uzly. Stejně jako v případě prvního a druhého železničního koridoru, kde nebylo do modernizace zařazeno poměrně velké množství stanic a uzlů, tak i do západní části třetího železničního koridoru nebyla zahrnuta modernizace uzlu Plzeň. Správa železniční dopravní cesty má ale snahu řešit západní část koridoru současně s průjezdem plzeňského uzlu, doplnil paní Jakubčíkovou technický náměstek ředitele plzeňské Stavební správy Ing. František Čížek.
Seřaďovací nádraží v Koterově
Na základě ekonomického porovnání variant umístění seřaďovacího nádraží byla posléze přijata ta, která hovoří o jeho přemístění do oblasti stanice Plzeň-Koterov. Tímto řešením má dojít k finančním úsporám, zejména při výstavbě nové silnice I/20 v prostoru Jateční ulice a DKV Plzeň. V současné době se zpracovává přípravná dokumentace stavby „Průjezd uzlem Plzeň“, ve které budou řešeny vazby na jednotlivé etapy přestavby uzlu. V prvních etapách by měla být zcela jasná kolejová napojení na jednotlivé směry z a do Plzně. Je to z toho důvodu, aby se nezačalo s realizací některé stavby, která by se později, za cenu neúměrně vysokých nákladů, musela přepracovávat. Přípravná dokumentace bude sloužit i pro územní řízení přestavby celého uzlu a bude podkladem pro projednání staveb z hlediska vlivu na životní prostředí, potvrzuje paní Jakubčíková.
Dodejme, že na stavby třetího tranzitního železničního koridoru navazují podle studie první dvě stavby celkové přestavby uzlu, které představují vlastní průjezd uzlem Plzeň a řeší zejména lokalitu osobního nádraží, přičemž nezasahují do výpravní budovy Plzeň hl. n. Tyto dvě stavby jsou připravovány jako jedna, pod názvem „Průjezd uzlem Plzeň“. Tato akce navazuje na stavby třetího tranzitního železničního koridoru: na východní straně na stavební akci „Modernizace trati Rokycany – Plzeň“ a na západní straně na stavbu „Optimalizace trati Plzeň – Stříbro“.
V zamýšleném projektu se uvažuje také s odstraněním takzvaného „přesmyku“, neboli překřížení domažlické a chebské tratě. Současně je kolejiště navrženo tak, aby se vjezdová a odjezdová rychlost pro hlavní koleje na Prahu, Cheb a Domažlice mohla zvýšit na 80 km/h. Přestavba se dotkne i osobního nádraží Plzeň hl. n., a to severně i jižně od výpravní budovy. Na severní straně, směrem k budově Krajského soudu, přibude jedno nové ostrovní nástupiště. Výška všech stávajících nástupišť bude kompletně upravena na 550 milimetrů nad temenem kolejnice a na nástupiště bude zabezpečen bezbariérový přístup. Ve východní části stanice je navržen také nový podchod, přičemž stávající zavazadlový tunel a podchod bude rekonstruován.
Podchody a mosty
Všechny podchody pod plzeňským hlavním nádražím jsou navrženy tak, aby umožnily výstup jak do Šumavské (ke Krajskému soudu), tak i Železniční ulice. Součástí stavby se stanou i nové železniční mosty přes Mikulášskou a Prokopovu ulici, ale také řeku Radbuzu, které nahradí dnešní, již dosluhující konstrukce. V současné době se vyjasňuje konfigurace přednádražních prostor a prostorové řešení Mikulášské ulice, které ovlivní dispozici železničních mostů v této lokalitě. O mostech, které vedou přes zmíněné komunikace, musíme pochopitelně diskutovat s plzeňskou radnicí, neboť musí vyhovovat budoucímu komunikačnímu systému města Plzně, zdůrazňuje tisková mluvčí.
Součástí stavby „Průjezd uzlem Plzeň“ by se měla stát i nová technologická budova v trianglu tratí východně od výpravní budovy, kompletně by mělo být rekonstruováno zabezpečovací zařízení, ale také trakční vedení. Stavba „Průjezd uzlem Plzeň“ se svým rozsahem, ale především z pohledu finančních nákladů, blíží jednotlivým stavbám na třetím železničním koridoru. Z hlediska přípravy se jedná o značně komplikovanou stavbu, která zasáhne do všech oblastí a zařízení železniční dopravní infrastruktury. Stavba je navíc náročná jak na koordinaci postupné výstavby, tak i na požadavky zachování železničního provozu, ale i činností jednotlivých pracovišť v uzlu. Současně musíme dbát na koordinaci se stavbami města a silniční infrastruktury, říká na závěr Alena Jakubčíková.
Plzeňské hlavní nádraží by se mělo dočkat nejen nového nástupiště či podchodu, ale například i rekonstrukce trakčního vedení.
Foto: AUTOR