|
Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ |
|
|
V minulém čísle Železničáře jsme přinesli informaci o tom, že do kolektivního vyjednávání o kolektivní smlouvě na rok 2005 vstoupil zprostředkovatel. Protože jde o nový prvek, o kterém řada zaměstnanců společnosti nemá zcela jasnou představu a obrací se na redakci s dotazy na toto téma, požádali jsme o odpovědi na ně osobu nad jiné povolanou, a to Ing. Mojmíra Bakaláře, který stojí v čele odboru personálního. Do jeho působnosti spadají otázky kolektivního vyjednávání, kolektivní smlouvy a vůbec všeho, co se týká spolupráce a vztahů zaměstnavatele s odbory, a navíc z rozhodnutí představenstva společnosti vede za zaměstnavatele kolektivní vyjednávání.
A tady jsou tedy dotazy a odpovědi:
Na základě čeho zprostředkovatel jedná a co to bude dráhy stát?
Zprostředkovatel vstoupil do kolektivního vyjednávání poté, co se odborové centrály nedohodly na konečné podobě nové kolektivní smlouvy a bylo zřejmé, že další vyjednávání na vzájemné úrovni odborů a zaměstnavatele je bezpředmětné pro neshodu uvnitř jedné smluvní strany, v tomto případě odborů. Důvod, proč tomu tak bylo, je dostatečně znám a je zbytečné v tuto chvíli jej rozebírat.
Obě smluvní strany se proto dohodly, že si zvolí zprostředkovatele, který by mohl jejich spor překlenout. Institut zprostředkovatele je upraven v zákoně č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, kde konkrétně paragrafy 11 a 12 upravují řízení před zprostředkovatelem. Zákon také říká, že náklady řízení, kam patří též odměna zprostředkovatele, hradí každá smluvní strana jednou polovinou. Výše odměny se řídí příslušnou vyhláškou a v našem případě bude činit částku 7000 Kč celkem.
Je nějaká lhůta, dokdy musí zprostředkovatel spor rozhodnout?
Už ze samotného slova zprostředkovatel vyplývá jeho zaměření a postavení. Je zřejmé, že zprostředkovatel sám nic nerozhoduje, ale zprostředkovává řešení sporu, a to tím, že dává návrh, jak na to. Svůj návrh musí zprostředkovatel předložit ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy byl seznámen s předmětem sporu, pokud se smluvní strany nedohodly na jiném termínu. Patnáctidenní lhůta uplyne 29. dubna. Řízení před zprostředkovatelem se považuje za neúspěšné, jestliže spor není vyřešen do 30 dnů ode dne, kdy byl zprostředkovatel seznámen s jeho předmětem, pokud se opět smluvní strany nedohodnou na jiném termínu.
Jaký bude postup, když zprostředkovatel nebude úspěšný?
Spíše by se dalo říci, že v takovém případě jde především o neúspěch smluvních stran než zprostředkovatele, ale připouštím, že i on nese, alespoň profesně, svoji kůži na trh. Pokud se zprostředkovateli nepodaří spor vyřešit, stále je zde možnost vlastní dohody, nebo se mohou smluvní strany obrátit na rozhodce. Jinak mohou odborové orgány prosazovat podpis kolektivní smlouvy formou stávky, potřebují však k tomu písemný souhlas více než poloviny zaměstnanců. Oproti tomu může zaměstnavatel vyhlásit tzv. výluku. Vzhledem k tomu, že podstata sporu spočívá v nedohodě na straně odborů, nikoliv mezi odbory a zaměstnavatelem, naskýtá se otázka, kdo s kým a proti komu bude stávkovat. I když stávka mezi odborovými centrálami proti sobě navzájem je možná a v zahraničí již několikrát praktikovaná.
Jak se vybírá zprostředkovatel a kdo jím může být?
I toto upravuje zákon o kolektivním vyjednávání. Smluvní strany se musí na osobě zprostředkovatele dohodnout. To je zákonná podmínka. V takovém případě může být zprostředkovatelem každý plnoletý občan způsobilý k právním úkonům nebo právnická osoba, pokud vysloví souhlas s výkonem této funkce. V případě, že se smluvní strany na osobě zprostředkovatele nedohodnou, určí jej na návrh kterékoliv strany Ministerstvo práce a sociálních věcí. V takovém případě se zprostředkovatelem určuje jen taková osoba, která je zapsána v seznamu zprostředkovatelů vedeném Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Existuje ještě nějaká možnost v případě, že zprostředkovatel neuspěje?
Ano, taková možnost existuje, a jde o institut rozhodce. V případě, že zprostředkovatel spor neodstranil a ten trvá, mohou se smluvní strany dohodnout, že se obrátí na rozhodce. I na osobě rozhodce se musí smluvní strany dohodnout. Poté jej písemně požádají o rozhodnutí sporu. Pokud rozhodce žádost přijme, je tím zahájeno řízení sporu.
Rozhodcem může být jen taková osoba, která je zapsána v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Přitom platí, že stejná osoba nesmí být zprostředkovatelem a rozhodcem v témže kolektivním sporu. Své rozhodnutí písemně sdělí rozhodce smluvním stranám do 15 dnů od zahájení řízení a doručením tohoto rozhodnutí je kolektivní smlouva uzavřena a smluvní strany jím jsou vázány.