�esk� dr�hy, a.s. T�den�k �esk�ch drah - �ELEZNI���     



�elezni�n� p��b�h cyklocestovatel� v Asii

Nam�sto �vodu

Objet sv�t jsme se rozhodli na bicyklech a tak tomu i po cel� t�i roky na�� cesty bylo. Na kole jsme �lapali na v�ech kontinentech � �esti obydlen�ch, a tedy norm�ln� sj�zdn�ch a na jednom neobydlen�m, ledov�m: v Antarktid� jsme se alespo� symbolicky posadili na kolo a ujeli dva metry.

Celkov� n�m cyklokomputer nam��il 68 175 km. Projeli jsme 34 zem� a jen na jeden jedin� �sek na sou�i jsme pou�ili jin� dopravn� prost�edek ne� kolo � po zat�en� v ��n� a zaplacen� pokuty za vstup do oblasti zak�zan� pro cizince n�s policie nasadila do autobusu a donutila tak p�ejet trasu dlouhou skoro 600 kilometr�.

Mohlo by se tedy zd�t, �e se �eleznic� na�e cesta v�bec nesouvis�. Opak je v�ak pravdou. Pod�l trat� jsme absolvovali tis�ce�a tis�ce kilometr�. Mnohdy byla �elezni�n� tra� jedin�m na��m vod�tkem a orienta�n�m bodem. K tomu se vr�t�me ale a� o n�co pozd�ji.

Rusko

Nejprve se p�enesme na Sibi�, kde jsme pod�l transsibi�sk� magistr�ly ujeli �sek dlouh� v�ce ne� 5000 km. P�i �lap�n� v sibi�sk�ch rovin�ch jsme si �asto kr�tili chv�li po��t�n�m vagon� n�kladn�ch vlak� � osmdes�t nebylo ��dnou v�jimkou.

Jednou-dvakr�t denn� projel kolem vlak osobn�. Zhruba jednou t�dn� n�s m�jel vlak jedouc� na trase Moskva � Vladivostok. Tak tuto �elezni�n� trasu bychom jednou cht�li absolvovat � v�ce ne� t�denn� putov�n� vlakem mus� b�t neskute�n�m z�itkem. Ale a� n�kdy p��t�.

Na Sibi�i jsme se v�dycky t�ili do m�ste�ek, kde vlaky zastavovaly � to proto, �e u n�dra�� post�vala spousta b�bu�ek prod�vaj�c�ch cestuj�c�m skv�l� piro�ky a jin� pochoutky. Takov� piroh s tvarohem �i s vi�n�mi za p�t rubl� (necel�ch 5 korun) podan� u�mudlan�ma rukama sta�enky � to byla ta nejv�t�� pochoutka pro na�e v��n� hladov� cyklistick� �aludky.

Superbezpe�n� p�ejezdy

Za p�ipomenut� tak� stoj� rusk� �elezni�n� p�ejezdy. T�m�� p�ed ka�d�m �elezni�n�m p�ejezdem je na silnici v�suvn� z�taras: jakmile se spust� z�vory, vysune se z vozovky p�es celou jej� ���ku asi p�lmetrov� ocelov� z�taras. P�ejezdy jsou tak velmi bezpe�n�. V ��dn� jin� zemi jsme toto za��zen� nevid�li.

Velmi kopcovitou krajinou se bl��me k nejhlub��mu jezeru sv�ta, k jezeru Bajkal, a t��me se, �e se po dlouh� dob� svezeme po rovin� � na map� vedla ��ra silnice hned vedle ��ry �eleznice. ��ra �eleznice kop�ruje b�eh jezera. Tam to pofr��, kone�n� rovina, honilo se n�m tou�ebn� hlavou. A skute�n� � �elezni�n� tra� vedla p��mo u b�ehu, p�irozen� po rovin�. Ov�em architekta, co navrhoval silnici, bychom nejrad�ji �za�krtili�, i kdy� ze v�ech t�ch men��ch �i v�t��ch kope�k��� a byly jich des�tky � kter� jsme museli postupn� vy�lapat, byl ��asn� v�hled na okol� a hlavn� na ono n�dhern� jezero. Kdy� jsme tento �sek m�li za sebou, stavitel�m silnice jsme odpustili � oni to toti� vymysleli b�je�n�. Za tu d�inu to st�lo. To se u� ale na�e t��m�s��n� dev�titis�cov� �treka nap��� Ruskem ch�lila ke konci.

Mongolsko

Za Bajkalem jsme se sto�ili na jih a pokra�ovali do Mongolska. St�le pod�l �eleznice, kter� se rozd�lila na severn� cestu do Vladivostoku a na tu ji�n� do Pekingu. A� do Ul�nb�taru vedla kr�sn�, nov�, kvalitn� asfaltka. Av�ak v Ul�nb�taru, kdy� jsme se ptali, zda do ��ny vede stejn� p�kn� asfaltka, jako vedla od rusk� hranice do hlavn�ho m�sta, vyvolala na�e ot�zka �sm�v. �Jak� asfaltka? K ��nsk� hranici? Tam ��dn� asfaltka nevede. Tam nic nevede.� Te� zase zamrzl �sm�v na rtech n�m, na map� m�me toti� �pln� stejnou ��ru ozna�uj�c� kvalitn� hlavn� silnici. �Jak nic nevede? Tam nen� silnice?� A n�sleduj�c� odpov�� n�s �pln� dostala: �Ne, ne. Tam pojedete pod�l �eleznice.�

Opou�t�me Ul�nb�tar s t�m, �e v�me, �e n�s tedy �ek� �sek dlouh� 750 km bez silnice. P�r kilometr� za hlavn�m m�stem Mongolska asfaltka kon�� a my odbo�ujeme do pou�t�. �ek� n�s 700 km p�skem. Po��te�n� pra�nou cestu po chv�li st��d� jen hlubok� p�sek pou�t� Gobi a jedin�m orienta�n�m bodem je skute�n� tra�.

Kodrc�me se rychlost� 8 km/ hod. �iroko daleko nic, jen p�sek, p�se�n� duny a v d�lce na obzoru zasn�en� hory. Sem tam such� ke��ky a na nich se pasouc� velbloudi. P�eci jen si ale nep�ipad�me tak sami a opu�t�n�. St�le toti� vedle sebe m�me �eleznici, kter� se opravdu st�v� hlavn�m orienta�n�m bodem. Ne v�ak jedin�m. Pou��v�me tak� kapesn� p��stroj GPS, slun��ko a brzy zji��ujeme, �e letadla nad n�mi l�taj� st�le stejn�m sm�rem � na jihov�chod � na Peking � podle leteck�ho koridoru jsme se tedy je�t� nikdy neorientovali. Hlavn�m vod�tkem v�ak z�st�v� �eleznice. N�kdy tra� obj�d� kopce okoln�mi �dol�mi a my se vyd�v�me zkratkou p�es kopec. Na kopci pak vytahujeme dalekohled a hled�me v d�lce pod n�mi tra�, abychom v�d�li, kter�m sm�rem se z kopce spustit.

Vlak� tu jezd� pom�rn� hodn�. Ka�d� n�s zdrav� dlouh�m pronikav�m houk�n�m a ma�inf�ra n�m p�itom m�v� z okna. V���m, �e pokud by se n�m n�co v�n�ho p�ihodilo, ur�it� by se dal vlak stopnout a ur�it� by n�s nalo�ili a odvezli do civilizace.

Nejsme Rusov�

Brzy zji��ujeme, �e pod�l trati je ka�d�ch 30 � 40 km p�r domk�, v nich� �ij� �elezni���i. V ka�d�m takov�m m�st� nab�r�me vodu. Ka�d� �tankov�n� prob�h� stejn�: nejen�e n�m lid� ochotn� dopln� vodu, ale v�dy n�s pozvou dovnit�, nalij� �aj, pohost� pe�ivem, chvilku pokl�bos�me a teprve potom m��eme pokra�ovat d�l. Konverzace s mongolsk�mi ajznbo��ky je bez probl�m�. V�ichni Mongolov� um� rusky, jen je t�eba vysv�tlit, �e nejsme Rusov� a �e ru�tinu jsme se museli u�it povinn� stejn� jako oni. Po tomto vysv�tlen� si n�hle�Mongol za�ne vzpom�nat na spoustu slov��ek a konverzace za�ne p�kn� plynout.

V dom�cnostech m�stn�ch lid� jsme i mnohokr�t p�enocovali. Okam�iky, kdy n�s lid� pozvali k sob� dom�, pat�� k t�m nejkr�sn�j��m a nejzaj�mav�j��m z cel� cesty. Na ot�zku, zda si m��eme n�kde v z�v�t�� u domu postavit stan, se n�m poka�d� dostalo stejn� odpov�di: �Ne, ve stanu sp�t nebudete, mrzne, p�jdete k n�m dovnit�.� Jak r�di jsme tuto v�tu sl�ch�vali.

Za��tkem ��jna je p�es den jen slab� nad nulou a v noci hodn� pod nulou. T�m�� pravideln� je Gobi ka�d� r�no pocukrov�na �erstv�m sn�hem.

A jak vypad� takov� �elezni�n� stanice a dom�cnost �elezni���� uprost�ed pou�t� Gobi? �elezni�n� stanici tvo�� p�t a� �est domk�, v ka�d�m �ij� �ty�i rodiny. V�ichni pracuj� na dr�ze. Jejich d�ti doj�d�j� vlakem ka�d� t�den n�kolik stovek kilometr� do �koly a na v�kend se zase vracej� dom�. Rodina �ije ve dvou velmi jednodu�e, d� se ��ci a� chud� za��zen�ch m�stnostech: kuchy�ka a ob�v�k slou��c� sou�asn� jako lo�nice pro celou rodinu. Tekouc� voda neexistuje, pro vodu se chod� ven do studny, kter� je spole�n� pro celou osadu. N�bytku v mongolsk� dom�cnosti moc nenajdete. Stolek, gau� poskl�dan� z matrac�, na nich� se v noci sp�, a televize.

Lid� tu v t�k�ch podm�nk�ch vedou velmi prost� �ivot, sami dohromady nic nemaj�, p�esto se k n�m chovaj� v�dy velmi vst��cn� a nev�haj� pozvat n�s k sob� dom�, pohostit a ulo�it na noc na matrace vedle sebe.

Libo koninu?

Jednou takhle op�t ve�e��me v mali�k� kuchy�ce s mlad�m man�elsk�m p�rem a jen tak na okraj se dozv�d�me, �e jsme pr�v� k ve�e�i zba�tili kus kon�. A to jsme je�t� p�ed p�r dny prohla�ovali, �e tak kr�sn� zv��e bychom nikdy nejedli.

Jeden den v Gobi byl zvl�t� krut�. Pou�� se n�m uk�zala v cel� sv� kr�se a nemilosrdnosti. Od r�na do ve�era jsme se brodili hlubok�m p�skem. Za cel� den neskute�n� d�iny jsme se posunuli o pouh�ch 30 kilometr�. Dvan�ct na kole a zbytek p�ky. N�kdy je p�sek tak hlubok�, �e mus�me jedno kolo tla�it oba. Bl�� se ve�er a my kone�n� z jedn� p�se�n� duny vid�me osadu. Jsme ��astni jako blechy, v t� dne�n� sm�le m�me p�eci jen tro�ku toho �t�st��ka. Domky n�m p�ipadaj� velmi�bl�zko, m�me pocit, �e si na n� skoro m��eme s�hnout. Dome�ky se ale v�bec nep�ibli�uj�. Cesta k nim n�m trv� je�t� hodinu a p�l. Kone�n�. Je�t� p�et�hnout kola p�es koleje a jsme v osad�. Hur�, m��eme tu�p�espat a dokonce tu maj� i obch�dek s potravinami. Chlap�k, kter� se n�s ujal, n�s vede do posledn�ho domku a se slovy �jestli v�m nevad�, �e tu nen� ��dn� n�bytek, m��ete p�espat tady� n�m ukazuje dv� kr�sn� pr�zdn� m�stnosti. Tak n�bytek opravdu nepot�ebujeme. Uvelebili jsme se na karimatk�ch na zemi a m�stn� n�m je�t� donesli bandasku a spir�lku na uva�en� vody. Postupn� se na n�s p�i�li pod�vat obyvatel� v�ech p�ti dome�k� tvo��c�ch zdej�� �elezni�n� stanici. Jako posledn� p�ich�z� dvojice mlad�ch lid� s k�blem uhl� a rozd�l�vaj� ohe� v kam�nk�ch.

Jeden �elezni��� je hodn� hovorn�. Kdy� jsme vyzv�d�li v�echno, co jsme pot�ebovali, za��n� se vypt�vat on. Pt� se tak�, jestli v�me, jak se jmenuje. �No to nev�me, jak bychom to mohli v�d�t?� sm�jeme se. ��k� n�m sv� jm�no. V�echna mongolsk� jm�na jsou stra�n� dlouh�, na�im u��m zn�j� velmi slo�it� a v�t�inou je nedovedeme ani spr�vn� zopakovat, nato� si zapamatovat. On ale okam�it� dod�v�: �Moje jm�no vlastn� znamen� P�teksobota.� �A to je norm�ln� jm�no?� pt�me se s �divem.

�Jo, �pln� norm�ln�. Lid� se tu �asto jmenuj� podle dn� �i m�s�c�. J� jsme se narodil v noci.�

Po chv�li se lou��me s P�tkemsobotou a ukl�d�me se ke sp�nku. Dnes se n�m, jako u� po mnohokr�te p�ed t�m, �elezni���i zaslou�ili o teplo a pohodl� na na�� cest� kolem sv�ta na kolech.

��na

Na druh� den se lou��me s Mongolskem. Lou��me se i s hlubok�m p�skem a p�ed ��nskou hranic� naj�d�me na zbrusu novou asfaltku. To je j�zda! Prvn� des�tky kilometr� v ��n� jsou vojensk�m p��hrani�n�m p�smem. Sam� ploty, dr�ty, uniformy. A� n�m z toho�b�h� mr�z po z�dech. Stan tedy dnes asi nikde nepostav�me. Do m�sta je daleko. Kde my dnes slo��me hlavu? Jako na zavolanou se p�ed n�mi vyloupla �elezni�n� stanice. Nev�h�me ani chv�li a u� na�e t�ce nalo�en� kola zat���me k domku u trati. V�t� n�s n�kolik rozesm�t�ch chlap�k�. Bohu�el nikdo z nich nemluv� jinak ne� ��nsky. Rukama, nohama a pomoc� obr�zk� vysv�tlujeme, co bychom pot�ebovali. Rychle pochopili, co po nich chceme a jali se rukama a nohama vysv�tlovat, �e ve stanu sp�t nebudeme, proto�e je zima, bl�� se v�trn� bou�e a �e m��eme sp�t u nich pod st�echou. Par�da. Kdy� lid� cht�j�, v�dycky se dok�� domluvit.

Ho�i n�s vedou do jejich nocleh�rny, ukazuj� na �est postel� a posunky vysv�tluj�, �e si m�me vybrat postel, kterou chceme, �e m�stnost bude jen pro n�s. Zatopili n�m v kamnech, p�inesli dv� termosky s horkou vodou, lavor na umyt� a jeden z chlap�k� si bere Michala stranou a n�zorn� mu vysv�tluje, na co je ten hrnec za dve�mi. Je�t� si prohl��me pestrobarevn� pt��ky, kter� tu �elezni���i v klec�ch p�stuj� a pak u� se lou��me a jdeme se ulo�it na m�kkou postel.

V noci skute�n� zu�� p�se�n� bou�e. Dnes jsme tedy m�li zase p�knou kliku.

R�no n�s zvou n�dra��ci na j�dlo. V n�dra�n� budov� hned vedle kancel��� je pom�rn� velk� kuchyn�. Pozorujeme, s jakou zru�nost� p�ipravuje ���an ��nu v ��n�. Za chv�li je uva�eno a my se podruh� v �ivot� pou�t�me do j�dla h�lkami. Maso, zeleninu i knedl�ky (tady na severu ��ny se r��e j� jen velmi m�lo) jsme po chv�li a za zna�n�ho vesel� spolustolovn�k� zdolali. Pak u� nezb�v� nic jin�ho ne� se s na�imi mil�mi hostiteli rozlou�it a pustit se do dal��ho ukrajov�n� kilometr� t� na�� pout� sv�tem.

Japonsko

I v Japonsku �lapeme �asto pod�l �eleznice. Jsme fascinov�ni hlavn� superrychl�mi vlaky shinkanzen. S otev�enou pusou sledujeme, jakou rychlost� se dok�� ��tit tyhle chrti �eleznic. Nav�c koleje jsou z jednoho celistv�ho d�lu a tak zde odpad� pro vlaky tolik typick� tudu-tudu-tudu. Shinkanzen prost� jen ti�e prosvi�t� a po chvilce zbude jen tro�ka zv��en�ho vzduchu.

Japonsko proj�d�me v zim�, �asto sn�� a mrzne. Tra� ov�em mus� b�t �ist�, proto jsou koleje pravideln� ost�ikov�ny speci�ln� nemrznouc� sm�s�. Strusky jsou zabudov�ny pod�l cel� trati.

To, �e vlaky tu jezd� na vte�inu p�esn� a �e si podle nich m��ete ��dit hodinky, je pravda. I na�i japon�t� p��tel� n�m to potvrdili: lo� nebo autobus m��e ze stanice odjet se zpo�d�n�m, do stanice v�ak p�ijede p�esn� podle j�zdn�ho ��du. Vlaky ale nikdy ��dn� zpo�d�n� nemaj� � ve stanici jsou v�dy p�esn� a ze stanice odj�d�j� tak� naprosto p�esn�. Japonci jsou prost� v tomto ohledu dokonal�.

Z Japonska m�me osobn� zku�enost s cestov�n�m trajektem. Opravdu jsme �asto vyjeli se zpo�d�n�m, ale do c�lov� stanice jsme v�dy dorazili na minutu p�esn�.

Chcete-li se dozv�d�t v�ce o na�� cest�, m��ete tak u�init na www.luciemichal.info, kde najdete pravideln� aktualizovan� den�k expedice. B�hem t��let� cesty jsme nejen �lapali na kole, ale i piln� psali. Postupn� vznikly t�i knihy: Z �ech a� do zem� vych�zej�c�ho slunce, Pod oblohou Ji�n�ho k��e a P�es ledov� kr�lovstv� do zelen�ho pekla. V�echny t�i si m��ete objednat na www.cykloknihy.cz. Z�v�re�nou ��st tetralogie pr�v� p�ipravujeme a vyjde na podzim tohoto roku.

LUCIE KOVA��KOV�, MICHAL JON


Nocleh u ��nsk�ch �elezni����. V�imn�te si plastov� folie na oknech.


V�suvn� z�tarasy na rusk� Sibi�i, kter� se zvednou sou�asn� se sta�en�m z�vor. P�es n� se ��dn� auto bez �jmy nem��e dostat. Je to tedy zcela bezpe�n�.
Foto: AUTO�I (2x)