|
Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ |
|
|
Prvního ledna 2006 nabyl účinnosti zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Účelem zákona, který se dotýká i pracovněprávních vztahů, je vytvořit účinné nástroje na ochranu před škodami, které užívání tabákových výrobků, požívání alkoholu a aplikace návykových látek způsobují.
Obecně lze konstatovat, že nová právní úprava sjednocuje do jedné právní normy vše, co bylo doposud obsaženo v několika jiných, právně, věcně i obsahově již překonaných právních předpisech. Nový zákon, v praxi označovaný jako zákon „o boji proti alkoholismu a kouření“, obsahuje některé nové pojmy.
Co je alkoholický nápoj
Za zmínku stojí především definice pojmu alkoholický nápoj, kterým se rozumí lihovina, pivo a víno. Je jím ale také nápoj, který není výslovně v zákoně uveden (viz předchozí věta), ale který obsahuje více než 0,5 objemového procenta alkoholu. Za škodlivé užívání se podle zákona považuje způsob užívání tabákových výrobků, alkoholu nebo jiných návykových látek, jež vede k poškození tělesného nebo duševního zdraví uživatele. Zákon též upravuje doposud chybějící jasně definovaný postup odběru vzorků žilní krve, moči, slin, vlasů nebo stěr z kůže nebo sliznic, souhrnně označované jako odběr biologického materiálu.
V dalších částech zákona jsou obsažena ustanovení o omezení dostupnosti tabákových výrobků, o zákazu prodeje tabákových výrobků, taxativní výčet případů zákazu kouření včetně povinnosti označovat kuřácké a nekuřácké prostory, o omezení dostupnosti alkoholických nápojů a o zákazu prodeje alkoholu.
Kouření na pracovišti
Striktní pravidla zákon stanoví i pro oblast pracovněprávních vztahů. To v plné míře platí u práv a povinností zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Pokud jde o problematiku kouření na pracovištích zaměstnavatele, zůstává v platnosti úprava obsažená v zákoníku práce, kde § 135 odst. 4 písm. e) stanoví, že zaměstnanci nesmí kouřit na pracovištích, kde také pracují nekuřáci. Zaměstnavatelé jsou podle § 133 odst. 1 písm. j) povinni zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích, která podléhají zvláštnímu režimu. Takovými jsou např. pracoviště s požadavky na dodržování vyšší míry hygieny, sterilního prostředí, bezpečnost výroby nebo provozu a podobně.
Novým je taxativní výčet míst, kde je kouření ze zákona zakázáno. Zde by měli být kuřáci z řad zaměstnanců Českých drah zvlášť obezřetní. Zákaz kouření se nyní výslovně vztahuje i na veřejně přístupné prostory budov souvisejících s veřejnou dopravou, nástupiště, čekárny a přístřešky drážní dopravy. Tedy na místa, kde se železničáři běžně při výkonu pracovních povinností anebo v souvislosti s jejich plněním pohybují a kde doposud byli běžně zvyklí kouřit. I na tuto novou skutečnost reaguje novela pracovního řádu.
Nejen trubičky
Zákoník práce již nyní obsahuje ustanovení opravňující zaměstnavatele požadovat po zaměstnanci, aby se podrobil zjištění, zda není pod vlivem alkoholu. Zmíněná úprava je v podmínkách Českých drah podrobně uvedena v Pracovním řádu, včetně okruhu oprávněných osob, které taková zjišťování mohou provádět. Zaměstnanec je povinen se takovému pokynu podrobit a zjištění strpět. V takovém případě jde o zjištění orientační, jak je známe u dechové zkoušky na přítomnost alkoholu. Podle zákona však nově může zaměstnavatel provádět orientační zjištění i odběrem slin.
Je-li třeba provést lékařské vyšetření, děje se tak ve zdravotnickém zařízení, které je k tomu účelu odborně i provozně způsobilé. Zdravotnická zařízení jsou nyní ze zákona povinna poskytnout zaměstnavateli potřebnou pomoc provedením odběru biologického materiálu a, pokud o to zaměstnavatel požádá, i výsledky šetření. Důležitá je i otázka úhrady nákladů, které jsou s lékařským vyšetřením spojeny. Zde platí, že pokud se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky prokáže, jdou náklady k tíži vyšetřovaného zaměstnance. Není-li přítomnost alkoholu nebo návykové látky prokázána, náklady nese zaměstnavatel coby osoba, která k vyšetření zavdala podnět.
Odmítnutí nezabrání v postihu
Zákon o boji proti alkoholu a kouření přináší jednu vskutku průlomovou novinku. Ta spočívá v tom, že pokud osoba, tedy i zaměstnanec, se odmítne podrobit vyšetření, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. Důvody odmítnutí se dále nezkoumají a proti dotyčné osobě se postupuje se všemi důsledky, jako by vyšetření prokázalo přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, tedy včetně ukončení pracovního poměru.
Lze proto důvodně očekávat, že ještě v letošním roce budou soudy projednávat první spory v této oblasti, což však na druhou stranu přinese první soudní výklady praktické aplikace tohoto striktního ustanovení zákona. Bez ohledu na výsledek soudních výroků však platí, že odmítnutí podrobit se dechové zkoušce na alkohol nebo odběru krve, slin a podobně již nezabrání v postihu.
Účinností zákona o boji proti alkoholu a kouření se současně mění i zákon o přestupcích, který obsahuje řadu nových skutkových podstat přestupků včetně sankcí za jejich spáchání. Např. osobě, která se odmítne podrobit vyšetření, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou poté, co k tomu byla oprávněným orgánem vyzvána, hrozí pokuta v rozmezí od 1000 do 30 000 Kč. V případě řidičů motorových vozidel bude od 1. 7. 2006 tato sankce spojena ještě s přidělením trestných bodů.
(Autor JUDr. Veselý je zástupcem ředitele odboru personálního GŘ ČD, mezititulky redakce)