Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Ve čtvrtek 18. května se v Praze na hlavním nádraží ve vládním salonku scházeli členové Rady Unie železničních zaměstnanců (UŽZ), předsedové místních skupin a další účastníci akce. Před třináctou hodinou se odebrali na páté nástupiště, kde už čeká nablýskaná parní lokomotiva 434.2186 se čtyřmi vozy, tzv. rybáky.

A už se také nástupiště zaplňuje dětmi a dobíhají poslední opozdilci, které v metru zdržel revizor a vlak se, jen s malým zpožděním, rozjíždí. Je plně obsazen a míří do Čelákovic. Zde se odehraje hlavní část oslav.

UŽZ má 110 let. Organizátoři rozhodli, že pozvou také děti. Ve vlaku jsou rozesmáté tváře mladých lidí. Vidíme tu děti ze speciální školy Svítání z Pardubic, s kterou má tato odborová organizace navázánou velmi pěknou spolupráci, ale také děti ze speciálních škol ze Švédska, Německa, Polska, Španělska. Organizátoři a členové Unie železničních zaměstnanců mají co dělat. Dětem tu rozdávají malé občerstvení a všichni se těší na odpolední sportovní akce a na večer. Šušká se totiž, že přijede i nějaký šaman…

Spojit oslavy s humanitární akcí byla myšlenka jednoho z členů Unie železničních zaměstnanců, Jaryna Čajky. Představitelé UŽZ si pak rozdělili úkoly a výsledek byl fantastický. Spojili jsme to nejlepší, co dokážeme – společenskou akci, sportovní klání a také humanitární akci, říká jeden z aktérů oslav. V rámci projektu „Evropské štěstí“ byly pozvány děti z pěti států Evropy, které se tu sblížily s dětmi z pardubické školy Svítání, a že byl někdo na vozíčku nebo jinak postižený, nehrálo žádnou roli.

Integrace fungovala perfektně. V Čelákovicích ve sportovním areálu se odehrál turnaj v tenise, kde si na tenisových kurtech změřili síly a kvality někteří členové UŽZ, zaměstnanci akciové společnosti České dráhy a partneři ČD. Byl připraven i mezinárodní turnaj v přehazované, avšak pro méně příznivé počasí vydrželi jen ti nejotužilejší. Děti a zahraniční hosté se přemístili do hotelu, kde si mohli po náročném dnu v Praze a před slavnostním večerem, plánovaným okolo 21. hodiny, trochu odpočinout.

Po večeři se všichni sešli v sále manažerského centra a následovalo několik projevů. Hosty přivítal prezident Unie železničních zaměstnanců Ing. Vladimír Honzák, přidává se také ředitelka školy Svítání Mgr. Miluše Horská a zástupci z jednotlivých zúčastněných států. Vše se překládá do angličtiny. Zástupci jednotlivých delegací přebírají z rukou představitelů UŽZ trička s obrázkem „Vlaku plného úsměvů“. Následuje také ocenění těm, kteří podporují činnost této odborové organizace.

Listy s poděkováním a fotografií imaginárního Ex 110 obdrželi: Ing. Vladimír Honzák, Stanislav Trojan, Jiří Čížek, generální ředitel ČD, a. s., Ing. Josef Bazala, Ing. Vladimír Tázler, Mgr. Irena Pospíšilová pro redakci Železničáře, ředitelka odboru 16 GŘ Ing. Luďka Hnulíková, ředitelka školy Svítání Mgr. Miluše Horská, ředitel JLV, a. s., a sponzor akce generální ředitel JLV, a. s., Bohumír Bárta.

Konferování večera se ujal viceprezident UŽZ Jindra Bek, ještě několik vět a slova díků z úst zahraničních hostů, a už se připravuje vystoupení šamana. Vlastně orchestru Šamani Lubomíra Holzera, jehož velká píšťala, ale i bubny a bubínky, malá píšťala a krásná tanečnice Aida na pódiu rozpohybují snad všechny přítomné v sále. To byl také účel. Děti se neudrží a přidávají se. Nejdříve ti nejodvážnější, ale pak tu tančí snad většina z nich a přicházejí i někteří dospělí a členové UŽZ, protože tenhle rytmus bubnů, to je něco!

Snad každý si tu uvědomuje, že radost a štěstí je společné a zachovat si pohled dítěte na tento svět a dokázat se radovat i přes všechny strasti, které nás potkávají, je důležité. To je motto oslav 110 let a výsledek dnešní akce, říká Jaryn Čajka, který již od podzimu 2005 začal připravovat tyto oslavy. Jeho návrhy na propagační materiály a texty skvěle zpracovalo grafické studio Grafika. Při té příležitosti vzniklo i nové logo Unie železničních zaměstnanců, které je odvozeno z původního, ale postupně se muselo graficky přiblížit době.

Výdej energie z tance byl doplněn občerstvením, kde byl čas také pro výměnu zkušeností a pocitů, čas pro plánování budoucnosti a možná se zde zrodily ty nejlepší nápady.

A ještě několik postřehů od samotných členů UŽZ: Co se týká dětí, tak to bylo bezvadné. Jejich spokojenost a program jen ukazují naši dobrou cestu v humanitární činnosti. Tenisový turnaj jsme si trochu zkomplikovali pozdním odesláním pozvánek a malou propagací, také mne trochu mrzí menší účast našich členů UŽZ, říká viceprezident Stanislav Trojan.

Člen prezídia Lubomír Cákl byl sice s oslavami spokojen, ale na závěr konstatoval: Je škoda, že když zde máme děti z pěti států Evropy, do vlaku, na který přispěli sponzoři, jsme si nedokázali pozvat VIP hosty a poděkovat jim tady.

Tomáš Martinec: Počasí nám na sportování nepřálo, ale neformální večer, zakončený koncertem a spontánním tancem dětí, byl skvělou tečkou oslav.

A co na to čerstvý konferenciér, viceprezident Jindřich Bek? Kdyby bylo něco úplně špatně, řekl bych to hned, říká Járynovi Čajkovi, jemuž přece jen celá akce zůstala tak trochu na bedrech, ale nakonec vše s klidem Angličana zvládl. (Připustil, že ne všichni si splnili své úkoly s přípravou jednotlivých částí oslav na jedničku.)

A my můžeme říci, že nadšení, chvála účastníků i ze zahraničí a pohodový večer, plný skvělé atmosféry, to je hodnocení oslav 110. výročí vzniku Unie železničních zaměstnanců.

JITKA HABIGEROVÁ

Děti čekalo druhý den divadelní představení v Bohnicích. Bylo finálem projektu Sokrates. Sešly se po vzájemném setkávání v jednotlivých zemích zde v Praze, aby připravily společné divadelní muzikálové představení o psovi, příteli. V divadle v Bohnicích pak zněla slova díků z úst vedoucí projektu Evropské štěstí: „Chceme poděkovat panu Čajkovi, Unii železničních zaměstnanců a Českým drahám za fantastický zážitek.“

Před odjezdem vlaku do Čelákovic (vpravo) Jaroslav Čajka. S dozorčím žst. Praha hl. n. hovoří ředitel odboru interního auditu a kontroly GŘ a prezident UŽZ Ing. Vladimír Honzák, vedle něho Lubomír Cákl a Jindřich Bek.
FOTO: AUTORKA (2x)