Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Na Cifku, na Rudu a na Rakousy!… cinkly o sebe půllitry pěnivého moku v rukou důstojně vyhlížejících pánů v historických hornických uniformách, ukazujících na „vyšší šarži“. V hospůdce nechyběl ani pan doktor, ba ani vlezlý obchodní cestující se zaručeně pravou mastí proti vypadávání vlasů. A samozřejmě nesměl chybět ani lid obecný a pochopitelně hostinský. A vedly se řeči a zábava plynula. Do té doby, než hostinský oznámil, že se blíží manželka jednoho z nich. Vše zarámováno do doby prvorepublikové.

Výše popsaná scénka ze života zaměstnanců lomů na těžbu vápence v okolí obce Svatý Jan pod Skalou se však neudála v letech zhruba dvacátých, leč Léta Páně 2006, 29. dne měsíce dubna, po 14. hodině odpolední. Sehráli ji členové Společnosti Barbora při příležitosti slavnostního zahájení nové sezóny ve skanzenu Solvayovy lomy.

Poté, co „chudák“ naddůlní prchl před manželkou, hospodská společnost se postupně rozpadla a pěnivý mok mohli sobě objednat už i návštěvníci soudobí. Všichni účastníci obdrželi Pamětní list a kdo měl štěstí, tak získal i pamětní Solvayovu desítku, o které si mohl na etiketě přečíst, že je to: tmavé 10° pivo z průtahové štoly, kteréžto jest zde nejlépe chlazeno! Za kvalitu ručí Společnost Barbora – Společnost pro zachování důlních a průmyslových památek. Kvalitu i chlazení potvrzuji, průtahová štola je něco jako „sedmý schod“ z Vesničky mé střediskové.

Po slavnostním zahájení se rozběhl běžný život ve skanzenu. Zájemců o prohlídku exponátů v muzeu, štoly a zejména o jízdu důlním vláčkem bylo víc, než stačila jeho kapacita. Dobu při čekání na další spoj si však návštěvníci mohli ukrátit prohlídkou několika automobilových veteránů, kteří do skanzenu při příležitosti zahájení sezóny také dorazili. Nebo zhlédnout výstavu modelů parních strojků.

Bohužel slibný začátek překazilo počasí. Náhlá a vydatná průtrž mračen zahnala návštěvníky pod střechu, a ti, co se nevešli, rychle odcházeli z kopce dolů, „do civilizace“, pokud byly cesty ještě schůdné. Náš návrat po dešti k vlaku do Loděnic se spíše podobal neřízenému klouzání, leč brali jsme to s humorem. Více nás však mrzelo, že někteří návštěvníci (a nebylo jich málo), ač je z obce Bubovice na polní cestu, která jediná do skanzenu vede, vjezd zakázán, si museli svoji línou tělesnou schránku dovézt až na přilehlé louky! Jak cesta a louka poté vypadaly, si asi každý dovede představit.

Představovat skanzen Solvayovy lomy je asi pro většinu čtenářů nošením dříví do lesa, takže jen ve stručnosti, co můžete spatřit ve starém lomu nedaleko obce Svatý Jan pod Skalou: historii dobývání a zpracování vápence, dopravy v lomech, ukázku používaných nástrojů a nářadí, expozici nákladních lanových drah, jízdu obnovenou lomovou drážkou. Otevřeno mají od května do října o sobotách, nedělích a svátcích, zhruba od 10 do 16 hodin. Bližší informace jsou na www.solvayovylomy.cz.

A ta pro laika nesrozumitelná slova přípitku v úvodu si nechte vysvětlit na místě, alespoň máte důvod k návštěvě.

JANA BĚHOUNKOVÁ

Scénka ze zahájení.

Důlní vláček je připraven odvézt návštěvníky po muzejním okruhu.
Foto: AUTORKA (2x)