Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Když v roce 1829 vystoupil na vídeňské polytechnice profesor F. X. Riepl s projektem stavby železnice z Vídně do Bochnie, byl jeho návrh přijat se značnou nedůvěrou. Teprve kapitál bankovního domu Salomona Rothschilda ve Vídni, který se podařilo po létech na uskutečnění projektu získat, znamenal, že 12. prosince 1836 byla založena akciová společnost Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB).

Se stavbou trati se začalo již na jaře roku 1836 a trasa podle projektu měla vést přes Moravské pole a dále údolími řek Moravy, Bečvy, Odry a Visly do Bochnie v Haliči. Do roku 1842 byly postupně uvedeny do provozu jednotlivé úseky včetně odboček do Brna a Olomouce až po Lipník. Tam však trať pro nedostatek financí byla prozatímně ukončena. Opět však pomohly peníze Salomona Rothschilda, tehdy již vlastníka Rudolfovy huti ve Vítkovicích, takže od roku 1844 mohly být práce na tomto projektu obnoveny. Slavnostní vlak za hojné účasti obyvatelstva tak mohl 1. května 1847 uskutečnit na 76 km dlouhém úseku svou první pouť do Bohumína nedaleko pruských hranic.

Od Lipníku trať pozvolna stoupala nad údolím řeky Bečvy až po Slavíč, kde měl být podle plánů zářez. Nesourodá zemina však byla příčinou stavby jediného tunelu na trase. Ten byl v délce 258 metrů nejprve vykopán v otevřeném zářezu, pak postupně překlenut a dosypán vytěženou zeminou. Tunel byl opuštěn v roce 1895 po zdvojkolejnění trati. Oba portály tohoto tunelu jsou z vlaku vidět dodnes. Větší technický um stavitelé vyvinuli při přemostění širokého údolí u obce Jezernice nedaleko hradu Helfštýna dvěma kamennými viadukty. Za Hranicemi trať vystoupala do sedla na rozvodí řek Moravy a Odry a přes Suchdol a Studénku se dostala do Svinova. Odtud pokračovala bokem Moravské Ostravy přes Přívoz do Bohumína, kde tato etapa skončila.

Stanice Bohumín měla podobný osud jako Moravská Ostrava. Byla postavena rovněž dále od města na pracně vysušených pozemcích nedaleko vsi Šunychl. Po původní nádražní budově dnes už není ani památky. Dnešní historická budova pochází z let 1902 až 1904.

Vybudování trati z Lipníku do Bohumína mělo velký vliv na dále se rozvíjející těžbu uhlí, výrobu železa a s tím spojené přepravy těchto komodit ke spotřebitelům. Větší nákladovost přiměla tehdejší Severní dráhu Ferdinandovu, založenou původně jako dopravní společnost, aby rozšířila své podnikání i na vlastní uhelné doly.

V Přívoze proto koupila v roce 1855 od bratří Kleinů Důl František a od státu o rok později Jámu Jindřich na okraji města. Tyto dvě šachty byly později spojeny s Jámou Jiří, v těsné blízkosti vznikající Báňské dráhy. Severní dráha Ferdinandova vlastnila i Jámu Zárubek v polské Ostravě, Jámu Hubert v Hrušově a Důl Michal v Michálkovicích.

To byla jen velmi stručná připomínka vzniku Severní dráhy Ferdinandovy, která velkou měrou ovlivnila dění a život obyvatel Ostravska. V informačním centru žst. Bohumín si mohli návštěvníci od 27. dubna prohlédnout tématickou výstavu zaměřenou k tomuto výročí, nahlédnout do kopie staniční kroniky a seznámit se s projekcí přestavby železničního uzlu. Na 1. máje pak na náměstí Adama Mickiewicze vyhrávala bohumínská dechovka a pochodovaly mažoretky.

Téhož dne si stejné jubileum připomněli železničáři i veřejnost u našich severních sousedů na trati Raciborz–Chalupki. Na zvláštních vlacích byly polské parní lokomotivy Tr12­25 a Ty2-953, obě z depa Chabówka. Jízdy doplnila i výstavka drážní techniky v žst. PKP Chalupki, kde nechyběly ani lokomotivy DKV Ostrava 163 048-2, 363 032-4 a parní 423.041. Dodejme, že hlavní oslavy výročí tratí Lipník–Bohumín proběhnou u příležitosti Dne železnice s doprovodným programem, výstavou soudobé i historické techniky, jízdami zvláštních vlaků a k vidění budou i funkční modely lokomotiv.

PAVEL SLÁDEK

Jáma 10, později Jindřich. V roce 1856 ji od státu odkoupila Severní dráha Ferdinandova. Těžní věž, která dodnes stojí na ulici Nádražní u Hotelového domu Jindřich, pochází z roku 1913, kdy veškeré budovy šachet ve vlastnictví Severní dráhy Ferdinandovy dostávaly v letech 1910 až 1915 stejnou podobu symbolizující příslušnost k této dráze.
Reprodukce: AUTOR

Zvláštní vlak při oslavách 160 let úseku Raciborz–Chalupki na zastávce Rozskow Raciborski s lokomotivou Tr 12-25.
Foto: JINDŘICH BEK