Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ | |
Dne 29. dubna 2004 byla přijata „Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/49/ES o bezpečnosti železnic Společenství“. Směrnice byla přijata jako součást druhého železničního balíčku Evropské unie. Zabývá se bezpečností železnic Evropského společenství a vyžaduje, aby všichni provozovatelé dráhy a všechny železniční podniky (dopravci) předložili úplnou dokumentaci a prokázali tak, že vytvořili systém managementu bezpečnosti a nechali jej schválit státním bezpečnostním orgánem.
Má-li být železničnímu podniku umožněno využívat železniční infrastrukturu, musí být držitelem osvědčení o bezpečnosti, které udělí bezpečnostní orgán. Všichni provozovatelé dráhy a všechny železniční podniky jsou dle směrnice povinny předložit každoročně do 30. června bezpečnostnímu orgánu výroční zprávu o bezpečnosti za předcházející kalendářní rok. Členské státy Evropské unie dostaly na promítnutí směrnice do svého právního systému lhůtu dvou let.
Základní pojmy: bezpečnost, management bezpečnosti
Před tvorbou systému managementu bezpečnosti je nutno zodpovědět otázku, co mají systémy managementu bezpečnosti stanovit a co mají společného s již zavedenými systémy managementu jakosti a životního prostředí.
Bezpečnost je relativní pojem vymezený individuálními a společenskými konvencemi. Pro ozřejmění pojmu „bezpečnost“ se obvykle používají pojmy vyjadřující, co bezpečnost není, co může bezpečnost ohrozit (např. „nebezpečí“, „riziko“, „hrozba“, „ohrožení“). Bezpečí v nejširším slova smyslu lze chápat jako jistotu, že systém je prost všech nebezpečí, že je ve stavu, kdy nemůže dojít k úrazu, havárii, požáru, nemoci z povolání nebo obdobné nežádoucí události. Pojem „bezpečnost“ pro účely managementu bezpečnosti znamená zajištění, že technické a provozní riziko na železnici je pod plnou kontrolou. A to je cílem systému managementu, neboli řízení, bezpečnosti.
Zavedení a provozování systému managementu bezpečnosti znamená vyhlásit firemní politiku managementu bezpečnosti, určit odpovědné osoby, určit všem zaměstnancům i managementu jejich pravomoci a odpovědnost, zavést bezpečnostní instrukce, směrnice, havarijní plány, monitoring a měření bezpečnost ovlivňujících dějů a postupů. Základním rozdílem ve srovnání s jinými systémy řízení je při aplikaci managementu bezpečnosti statutární odpovědnost vrcholného managementu za bezpečnost. Požadavek zavedení managementu bezpečnosti je nadstavbou nad již existujícími nebo zaváděnými systémy bezpečnosti práce, managementu jakosti, ochrany životního prostředí a interoperability.
Právní předpisy v ČR
Aby bylo vyhověno požadavkům směrnice č. 2004/49/ES, nabyla dnem 1. 7. 2006 účinnosti novela zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. V návaznosti na novelu zákona zpracovalo Ministerstvo dopravy vyhlášku č. 376/2006 Sb., o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a postupech při vzniku mimořádných událostí na dráhách a vyhlášku č. 377/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2004 Sb., o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému. Vyhlášky nabyly účinnosti dnem 1. 8. 2006. Vyhláška č. 376/2006 Sb., v plném rozsahu ruší a nahrazuje vyhlášku č. 361/2001 Sb., o způsobu zjišťování mimořádných událostí v drážní dopravě. Zákon č. 266/1994 Sb., a vyhláška č. 376/2006 Sb., stanovují prvky bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy.
Zákon č. 266/1994 Sb., k problematice managementu bezpečnosti mimo jiné ukládá:
provozovateli dráhy celostátní nebo dráhy regionální povinnost zavést systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a zajistit jeho dodržování a předložit do 30. června kalendářního roku drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování dráhy za uplynulý kalendářní rok (§ 22),
povinnost získat osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy (§ 23a),
povinnost získat osvědčení dopravce (§ 34h),
dopravci, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, který je držitelem platné licence, zavést systém zajišťování bezpečnosti drážní dopravy a zajistit jeho dodržování a předložit do 30. června kalendářního roku drážnímu správnímu úřadu výroční zprávu o bezpečnosti provozování drážní dopravy za uplynulý kalendářní rok (§ 35).
Zákonná ustanovení dále rozpracovává vyhláška č. 376/2006 Sb., která stanoví:
prvky systému zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a provozování drážní dopravy (§ 2),
vzor žádosti o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní nebo regionální a vzor osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní nebo regionální (§ 3, příloha 2, příloha 3),
obsah výroční zprávy o bezpečnosti provozování dráhy nebo drážní dopravy (§ 4),
vzor žádosti o vydání osvědčení dopravce na dráze celostátní nebo regionální a vzor osvědčení dopravce na dráze celostátní nebo regionální (§ 5, příloha 5, příloha 6),
požadavky na systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy na dráze celostátní a dráze regionální (příloha 1).
Osvědčení o bezpečnosti pro České dráhy, a. s.
Problematikou zavedení managementu bezpečnosti u Českých drah, a. s., se od roku 2002 zabývají zaměstnanci odboru 18 GŘ, do jehož působnosti tato problematika věcně spadá. Po přijetí směrnice č. 2004/49/ES zpracoval O 18 ve spolupráci s O 10 materiál „Implementace systému managementu bezpečnosti u ČD, a. s.“, který byl předložen na jednání Představenstva ČD, a. s. Představenstvo určilo náměstka GŘ pro nákladní dopravu za osobu odpovědnou za zavedení managementu bezpečnosti, získání osvědčení o bezpečnosti a vrcholově odpovědnou za řízení systému bezpečnosti u ČD, a. s. Tím byl naplněn požadavek, aby řízení bezpečnosti bylo zajišťováno vrcholným managementem společnosti. Další činnost na zavedení managementu bezpečnosti byla náměstkem pro nákladní dopravu delegována na ředitele O 18 a byla ustanovena pracovní skupina zástupců odborných útvarů.
Problematiku naplnění ustanovení směrnice, zákona a vyhlášky lze rozdělit na dvě hlavní části. První částí je zavedení managementu bezpečnosti, částí druhou je získání osvědčení o bezpečnosti od bezpečnostního orgánu a jeho periodické obnovování ve lhůtách nepřekračujících pět let a pokaždé, kdykoli se podstatně mění druh nebo rozsah služeb.
Pracovní skupina provedla nutné analýzy a shromáždila potřebné podklady, ze kterých vyplývá, že bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy, stejně jako bezpečnost práce a ochrana životního prostředí jsou u ČD, a. s., dlouhodobě zajišťovány. Na těchto zjištěních zpracoval O 18 „Žádost o vydání osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy celostátní a regionální“, kterou dne 13. 4. 2007 předložil ke schválení na Drážní úřad. Na jednáních pracovní skupiny bylo dohodnuto, že „Žádost o vydání osvědčení dopravce na dráze celostátní a regionální“ zpracuje, vzhledem k jejímu odlišnému charakteru a věcné příslušnosti, odbor 12 GŘ. Obě osvědčení vydá po odborném posouzení Drážní úřad.
Mimořádné události – předpis ČD D 17
Součástí směrnice č. 2004/49/ES, zákona č. 266/1994 Sb., a vyhlášky č. 376/2006 Sb., jsou také ustanovení, týkající se postupů při vzniku mimořádných událostí na dráhách, která ukládají provozovatelům dráhy i drážní dopravy povinnosti každou mimořádnou událost ohlásit a šetřit a vydat vyhodnocení příčin jejich vzniku, stanovit odpovědnost za její vznik a přijmout opatření, která zamezí možnému vzniku mimořádných událostí ze stejných nebo obdobných příčin.
Zákon č. 266/1994 Sb., v § 49 Mimořádné události, odst. 3, ukládá povinnosti provozovateli dráhy a dopravci:
neprodleně oznámit každou mimořádnou událost v drážní dopravě Drážní inspekci a současně každou závažnou nehodu a nehodu v drážní dopravě Policii České republiky,
zajistit místo mimořádné události a provést dokumentaci stavu v době vzniku mimořádné události,
zabezpečit uvolnění dráhy pro obnovení provozování dráhy nebo drážní dopravy, pokud tomu nebrání jiné okolnosti, a Drážní inspekce vydala k uvolnění dráhy souhlas,
zjišťovat příčiny a okolnosti vzniku mimořádných událostí v drážní dopravě v případech stanovených prováděcím právním předpisem a činit opatření k jejich předcházení,
odstraňovat zjištěné nedostatky při vzniku mimořádných událostí, jejich příčiny a škodlivé následky a ve stanovených termínech přijímat opatření určená k předcházení vzniku mimořádných událostí.
Tato zákonná ustanovení opět rozpracovává vyhláška č. 376/2006 Sb., která je ve své druhé části věnována mimořádným událostem v drážní dopravě a určuje:
postup při vzniku mimořádné události v drážní dopravě (§ 7),
oznamování vzniku mimořádné události Drážní inspekci (§ 8),
opatření na místě mimořádné události (§ 9),
příslušnost ke zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádné události (§ 10),
stanovení závažných nehod v drážní dopravě, nehod a ohrožení pro zjišťování příčin a okolností vzniku Drážní inspekcí (§ 11),
opatření k předcházení mimořádným událostem (§ 13),
vzor evidenčního přehledu o mimořádných událostech (příloha 4).
Podobně jako jiná legislativní ustanovení byly tyto požadavky zapracovány do soustavy předpisů ČD, a. s. Za účasti odborných útvarů GŘ a odborových centrál zpracoval odbor 18 předpis ČD D 17 – Předpis pro hlášení a šetření mimořádných událostí. Účinnost předpisu byla stanovena od 1. 1. 2007.
Pracovní skupiny ERA a UIC
Na problematiku bezpečnosti železnic je současně nutno pohlížet v souvislosti se založením a rozvojem činností Evropské železniční agentury (dále ERA) a v souvislosti s činností pracovních skupin Mezinárodní železniční unie (UIC).
V roce 2004, kdy byla směrnice č. 2004/49/ES schvalována, ukládala provozovatelům dráhy a dopravcům povinnosti, o jejichž naplnění nebyly zcela konkrétní představy. Provozovatelé dráhy i drážní dopravy tak byli a stále jsou vystaveni povinnosti naplňovat požadavky, na které nebyl v rámci Evropského společenství ani jednotlivých členských států jednotný názor. Z toho důvodu byly v rámci ERA a UIC ustanoveny pracovní skupiny, jejichž smyslem bylo konkretizovat jednotlivé pojmy a ustanovení a vytvořit vzorové postupy jejich naplňování. Právě definice jednotlivých používaných pojmů jsou jedním z nejobtížnějších úkolů. Velmi rychle se také ukázala nutnost koordinace činnosti pracovních skupin a jejich vzájemné komunikace.
Jako příklad lze uvést pracovní skupinu pro:
tvorbu společných bezpečnostních ukazatelů,
tvorbu společných bezpečnostních cílů,
tvorbu společných bezpečnostních metod,
novelizaci (1. změnu) směrnice č. 2004/49/ES,
standardizaci postupů a požadavků pro vydávání a ověřování osvědčení o bezpečnosti.
Díky úsilí vrcholového managementu a odboru mezinárodního mají i zaměstnanci ČD, a. s., možnost se na činnosti některých pracovních skupin podílet a tak nejen s předstihem získávat poznatky o budoucích požadavcích, ale také předávat a konzultovat vlastní poznatky a zkušenosti. Přesto všechno přetrvává situace, kdy mezinárodní i národní legislativní ustanovení ukládají dopravcům a provozovatelům dráhy povinnosti, na jejichž konkrétní podobě teprve usilovně pracují mezinárodní týmy odborníků.
Slovo závěrem
Povinnost získat osvědčení o bezpečnosti je požadavkem novým, který nebyl požadován v předchozí legislativě ES ani v národních legislativách členských států ani v nařízeních a doporučeních mezinárodních železničních organizací. U vyspělých železničních společností, mezi něž ČD, a. s., nesporně patří, jsou požadavky na zajišťování bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy, stejně jako požadavky na zajišťování bezpečnosti práce a ochranu životního prostředí, dlouhodobě nedílnou součástí řízení.
Péče o bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy je v ČR navíc pod každodenním dohledem ze strany Drážní inspekce a Drážního úřadu. Obě tyto státní instituce mají zákonnou povinnost dohlížet na bezpečné provozování dráhy a drážní dopravy i zákonné pravomoce k udělení pokut v případě zjištění porušení povinností ze strany provozovatele dráhy nebo dopravce. Zaměstnanci obou institucí mají nejen možnost porovnání úrovně bezpečnosti provozovatelů dráhy a drážní dopravy v ČR, ale díky poznatkům z mezinárodních jednání a přístupu k mezinárodním databázím také v rámci celé Evropské unie.
S pokračující liberalizací železniční dopravy v celoevropském i vnitrostátním měřítku dochází k nárůstu počtu dopravců i provozovatelů drah. Důvody vydání Směrnice nutno hledat v obavách, že rozdělení odpovědnosti mezi jednotlivé provozovatele dráhy a zvyšující se počet dopravců by mohly vést k nejasnostem a sporům při určování odpovědnosti za řízení bezpečnosti v systému evropských železnic. Požadavky směrnice č. 2004/49/ES, zákona č. 266/1994 Sb., i vyhlášky č. 376/2006 Sb., jsou tak zcela opodstatněné. Jejich naplňování je u ČD, a. s., řízeno z úrovně nejvyššího managementu a zajišťováno na všech úrovních řízení.
(Autor Ing. Novotný je zaměstnancem odboru 18 GŘ ČD, a. s.)