Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Historickým počinem na Českých drahách nemusí být jen rozhodnutí „materiální“ povahy ve formě vytvoření nové dceřiné společnosti, které dnes zásadním způsobem hýbe naší akciovou společností; může se jím stát i počin z ryze duchovní sféry, vyjadřující v tomto případě nepochybně vysokou firemní kulturu. V nejbližších dnech přijde, po mnohaleté přestávce, do distribuce a do prodeje nová železniční mapa. Nepřeberné množství přesných informací na ploše přibližně dvou metrů čtverečních.

Pro naši redakci to byla příležitost přizvat si na společnou besedu zástupce těch nejvýznamnějších organizačních útvarů, institucí a firem, které se na její přípravě a realizaci podíleli. Pozvání přijali: zástupce ředitele odboru komunikace generálního ředitelství ČD, a. s., a manažer projektu ing. Jiří Ješeta, zaměstnanci odboru provozování dráhy a řízení dopravy ing. Pavel Krýže, Ph.D., a Lukáš Landsinger, dále Mgr. Petr Pošta, zástupce firmy Freytag & Berndt (kartografie a grafické zpracování), a krátkým příspěvkem také vedoucí kanceláře generálního ředitele SŽDC, s. o., ing. Anna Kodysová, MBA. Zeptali jsme se:

V jakém kontextu je nová železniční mapa vydána?

J. Ješeta: Podrobná železniční mapa České republiky se všemi stanicemi a zastávkami vyšla naposledy v roce 2000. Je na ní zobrazeno dnes již neplatné organizační uspořádání Českých drah podle jednotlivých Obchodně-provozních ředitelství a obsahuje celou řadu faktických chyb, jak ve směrovém umístění stanic a zastávek podél tratí, tak v číslech tratí, názvech zastávek atd. Za uplynulých sedm let doznala železniční síť v ČR řady významných změn, které samozřejmě stará mapa neobsahuje. Naopak nová železniční mapa České republiky pro rok 2008 je velmi aktuální – obsahuje veškeré změny a novinky platné od 9. prosince 2007.

P. Pošta: Česká republika má bohatou železniční minulost. Připočteme-li k tomu fakt, že česká železniční síť je jednou z nejhustějších v Evropě, je zřejmý důvod, proč si české koleje zaslouží důstojnou mapu. Z osobního pohledu tedy chápu nové vydání železniční mapy jako poctu všem, kteří mají na těchto dvou skutečnostech podíl. Předešlé železniční mapy byly bezesporu záslužným dílem, ale podle mého názoru jim chyběla špetka „kartografického koření“. Jakožto občasný návštěvník zahraničních železnic jsem měl možnost porovnat železniční mapy několika evropských států a musím přiznat, že jsem častokrát zatoužil po tom, aby česká nádraží krášlil podobný kartografický výtvor.

Velmi podstatným důvodem pro vznik mapy bylo vytvořit digitální mapové dílo, které bude možné při jakékoliv změně rychle a jednoduše aktualizovat. Zapomenout nesmíme na samotné uživatele mapy – cestující. Velký přínos spatřuji ve skutečnosti, že mapa bude viset na významných nádražích v clip-rámech, v nichž jsou mj. vyvěšeny i jízdní řády. Cestujícím se tak umožní, aby si snadno našli trasu své pracovní cesty, výletu apod.

Co mapa zachycuje a v jakém měřítku? Co vše z mapy vyčteme?

P. Krýže + L. Landsinger: Měřítko mapy je 1 : 450 000. V mapě jsou vyznačeny všechny železniční stanice a zastávky na území České republiky. Též je uvedeno, na které straně od tratě (vlevo/vpravo/na obou stranách) se nachází nástupiště. U tratí je vyznačeno, zda je jednokolejná, dvoukolejná, popř. tříkolejná, dále zda je elektrifikovaná, barevně jsou též odlišeny tratě bez osobní dopravy či pouze s příležitostným provozem vlaků osobní dopravy. Pokud to nebylo pod rozlišovací schopností mapy, byla zakreslena mimoúrovňová křížení tratí tak, aby bylo možné z mapy vyčíst, která kolej je nahoře a která naopak dole (viz např. křížení v Kolíně nebo u Moravského Písku).

Všechny informace obsažené v mapě včetně čísel tratí jsou vztažené k datu vydání nového jízdního řádu – k 9. prosinci 2007.

Uvažovali jsme též o zaznačení tunelů. Ukázalo se však, že v místech s více tunely v těsné blízkosti za sebou (např. mezi Brnem a Blanskem) by zakreslení tunelů bylo nepřehledné, navíc na úkor čitelnosti ostatních údajů.

Kromě informací souvisejících s železnicí jsou v mapě zakresleny další „neželezniční“ údaje: hory, lesy, vodstvo, hlavní silnice, větší města a hranice krajů.

P. Pošta: Jak již bylo uvedeno, mapa zachycuje stav železniční sítě České republiky v měřítku 1 : 450 000. Situaci v Praze a Brně zachycují mapové výřezy v podrobnějších měřítkách – 1 : 210 000 (Praha), resp. 1 : 170 000 (Brno). Vzhledem k tomu, že v roce 2008 bude otevřeno Nové spojení, které bezesporu přinese řadu pozitivních změn při cestování skrz pražský železniční uzel, je v železniční mapě zařazeno také schéma znázorňující trasování tratí po zprovoznění tohoto významného technického díla. V neposlední řadě je třeba zmínit schéma tranzitních železničních koridorů, jejichž zjednodušený zákres je též zařazen do mapy. Na zadní straně skládané verze železniční mapy nalezne uživatel rejstřík železničních stanic a zastávek s jejich nadmořskou výškou, číslem příslušné tratě podle jízdního řádu a se zařazením do příslušného kraje.

Čím se liší od dosud vydaných železničních map?

J. Ješeta: České dráhy komunikují prostřednictvím železničních map již řadu let. Např. v roce 2006 jsme vydali propagační mapu s názvem Vlakem po České republice, která byla nedílnou součástí všech 110 000 ks výtisků magazínu GRAND EXPRES­ČD pro Vás a získala si mezi veřejností až nečekanou oblibu. Tato mapa obsahuje vybrané turistické cíle, za kterými je možno cestovat vlakem (např. železniční muzea a zajímavosti, zoo, památky UNESCO apod.). České dráhy se také podílely na vydání specializované mapy České republiky – Hrady a zámky s Českými drahami. Ta obsahuje mimo jiné informace o nejbližších stanicích a zastávkách u jednotlivých hradů a zámků včetně kilometrické vzdálenosti.

Obě tyto mapy ovšem zobrazují železniční síť pouze zjednodušeně, tedy bez rozlišení počtu kolejí, elektrifikace tratí či konkrétního vzájemného zaústění tratí. Tyto mapy také obsahují jen uzlové a důležité vybrané železniční stanice na rozdíl od nové Železniční mapy České republiky, která obsahuje úplně všechny stanice a zastávky v ČR bez ohledu na to, zda do nich dopravní obslužnost zabezpečují České dráhy či nikoliv. Skládací verze mapy navíc obsahuje na své zadní straně jeden zajímavý bonus, který v tomto rozsahu nebyl ještě nikdy publikován – nadmořskou výšku všech uvedených železničních stanic a zastávek, jak již tu bylo zmíněno.

P. Krýže + L. Landsinger: Od dosud vydaných map se liší množstvím informací, které jsou na železniční mapě vyznačeny. Bylo naší snahou, aby mapa obsahovala co nejvíce zajímavých údajů pro příznivce železnice a zároveň aby dobře reprezentovala České dráhy tím, že bude působit co nejlepším estetickým dojmem.

P. Pošta: Při porovnání mapy s dvěma předcházejícími z let 1995 a 2000 je rozdíl patrný na první pohled. Nejnovější mapa na rozdíl od předešlých zahrnuje kromě tematického železničního obsahu i základní obsah topografický, tzn. základní fyzickogeografické prvky (lesy, vodstvo, stínovaný reliéf) a vybrané prvky socio-ekonomické (krajské hranice, krajská města a další významná sídla, silniční síť). Topografický obsah je záměrně potlačen tak, aby v mapě vynikaly zejména prvky železniční.

Co se týče samotného železničního obsahu, zde je novinek hned několik. Při tvorbě mapy byl kladen důraz na její čitelnost, a tak byl např. počet traťových kolejí znázorněn pomocí liniové značky s příslušným počtem čar. Díky tomu mohla být barva čar využita ke znázornění jiných významných prvků – trakce, dopravce aj. Tato skutečnost dle mého názoru významně přispěla ke zvýšení přehlednosti mapy.

Další novinkou je použití samostatných značek pro stanice a pro zastávky (případně dopravny). Základním kritériem zde byla možnost křižování a předjíždění vlaků. V mapě jsou též obsažena důležitá místa, sloužící k řízení provozu bez možnosti výstupu a nástupu cestujících. V závěrečných fázích tvorby mapy byla pozornost autorů směřována na aktuálnost tematických prvků – pečlivou kontrolou prošla poloha značek pro stanice a zastávky, dále čísla tratí dle jízdního řádu a rozlišení tratí podle dopravce. Opomenuty nebyly ani skutečnosti, že v některých úsecích železniční sítě v současné době probíhá výstavba nových traťových kolejí a že na některých tratích byla nově zastavena pravidelná osobní doprava.

Co bylo při přípravě a realizaci mapy z vašeho pohledu nejsložitější?

J. Ješeta: Nejtěžší částí přípravy mapy byla zcela jistě analýza stávajících dat, jejich následná implementace do stávajících mapových podkladů a finální kontrola provedených prací s cílem minimalizovat chybovost.

P. Krýže + L. Landsinger: V průběhu zpracování jsme narazili na četné nejasnosti ohledně umístění nástupišť, zejména na odlehlých zastávkách. Dostupné podklady se různily, a tak jsme buď oslovovali zaměstnance železničních stanic, kteří nám vesměs rádi pomohli, anebo jsme dané místo sami ve volném čase navštívili. Lze konstatovat, že mapa obsahuje tak velké množství rozličných údajů, že nelze přepokládat její absolutní bezchybnost. Proto za jakékoliv věcné připomínky budeme vděčni; využijí se v případě vydání aktualizace mapy.

P. Pošta: Pro mne jako kartografa, který mapu vytvářel, bylo nejsložitější nastavit barevnost mapy tak, aby topografický podklad (zejména silnice a stínovaný reliéf) příliš nevyčníval z mapy, ale přesto byl čitelný. V průběhu tvorby mapy tak vzniklo několik různých barevných kombinací, z nichž se, doufejme, podařilo vybrat tu nejvhodnější. Tvrdým oříškem také bylo zakreslit oblasti s nejhustší železniční sítí – zejména Ústecko a Lounsko. Vzhledem k tomu, že popis železničních prvků měl v mapě přednost před ostatním obsahem, bylo mnohdy složité vybrat, který popis vynechat. V neposlední řadě musím zmínit ještě jeden technický zádrhel, který si málokdo uvědomí. Prvků v mapě je relativně velké množství, takže práce s mapovými soubory byla vzhledem k jejich velikosti poměrně pomalá.

Kdo se na její tvorbě podílel?

J. Ješeta: Na podkladových datech a jejich následném grafickém ztvárnění a zanesení do železniční mapy pracoval dlouhodobě tým odborníků, který se účastní této besedy: Lukáš Landsinger a Pavel Krýže z Českých drah a Petr Pošta ze společnosti Freytag & Berndt. Marketingově projekt podpořila ing. Anna Kodysová, MBA, ze Správy železniční dopravní cesty a ing. Zbyněk Honys, ředitel odboru komunikace Českých drah společně s našimi partnery – KPM Consult, Viamont, SÚDOP BRNO, SSŽ, AŽD a RailReklam. Všem náleží velký a zasloužený dík za dobře odvedenou práci a významnou podporu projektu.

A. Kodysová: Správa železniční dopravní cesty se do této práce velmi ráda zapojila, protože dokáže ocenit její nesmírný význam. Generální ředitelé obou organizací – Českých drah, a. s., a SŽDC, s. o. – oslovili společným dopisem ty, kteří by mohli tento náročný projekt podpořit. Zapojili jsme se i do vlastní přípravy – svými připomínkami a postřehy jsme přispěli k odstranění několika menších nepřesností. Výsledek spolupráce všech zainteresovaných stran je naprosto zřejmý: informativně vysoce hodnotná a přitom velmi krásná železniční mapa České republiky.

P. Pošta: Osobně bych chtěl poděkovat pánům Landsingerovi, Krýžemu a Ješetovi za trpělivost při korekturách tohoto díla, kolegyni grafičce Janě Martináskové ze společnosti Freytag & Berndt za pomoc při sestavení finální verze mapy a všem dalším, kteří se na tvorbě mapy podíleli „v zákulisí“.

V jakém nákladu a ceně bude vydána? Kde bude k dostání? Počítá se s dotiskem?

J. Ješeta: Mapa bude vydána v nástěnné a skládací variantě, obě dvě v měřítku 1 : 450 000 a ve formátu A0. Nástěnné mapy jsou určeny do odbavovacích hal a čekáren významných železničních stanic pro orientaci cestujících. Vydáváme jich přes 2000 kusů. Skládací mapy bude možno zakoupit v ČD centrech za cenu (včetně DPH) 180 korun. Tyto mapy budou také sloužit jako propagační předmět Českých drah a SŽDC. Tiskne se jich 6000 ks. Dotisk je podle zájmu o mapu samozřejmě možný. Do budoucna počítáme s dalšími variantami mapy, které budou vycházet z této zdrojové celorepublikové, která je nyní datově v majetku Českých drah, a. s. Zvažujeme např. regionální či krajské verze.

Byla to pro vás krásná práce?

P. Pošta: Vytvořit železniční mapu nebylo jednoduché. Když jsem se dozvěděl, že naše firma (Freytag & Berndt) byla oslovena, aby na tvorbě mapy spolupracovala, pocítil jsem příležitost, jak sám přispět svou trochu do mlýna. Vzhledem k tomu, že jsem sám postrádal na trhu detailní železniční mapu, bylo mi svým způsobem ctí mapu spolu s kolegy Krýžem, Landsingerem a Ješetou z Českých drah vytvořit. Nejdůležitější věcí, které jsem se při tvorbě mapy hodně přiučil, bylo mít trpělivost – zakreslit zhruba tři tisíce stanic a zastávek určitou dobu trvá. Práce tak byla poměrně zdlouhavá, nicméně stále mě hnala dopředu vidina dobrého výsledku. Do jaké míry se to povedlo, nechť posoudí uživatelé mapy sami.

Irena Pospíšilová