![]() |
Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ |
![]() |
Stanice Varnsdorf vznikla jako konečná stanice na železniční trati Děčín–Varnsdorf, postavené soukromou firmou Böhmische Nordbahn (BNB). První vlak dojel do Varnsdorfu 16. ledna 1869 a do té doby je toto původně silně průmyslové město napojeno na železniční síť. V současné době je Varnsdorf jednou ze stanic v obvodu uzlové železniční stanice Rumburk a současně pohraniční stanicí mezi Českou republikou a Německem. Ostatně, německé území začíná takřka ihned za posledními výhybkami varnsdorfského nádraží směrem na Žitavu a Liberec.
Řada železničních peáží
Z Varnsdorfu vede odbočná trať směrem na Rybniště, kde jezdí vlaky Českých drah. Železniční doprava na trati Varnsdorf–Rybniště je celodenně zabezpečována, s malými odchylkami, ve dvouhodinovém taktu. Přes Varnsdorf je však současně provozována německá peážní doprava společností Hochwaldbahn mezi přilehlými německými stanicemi Grossschönau a Seifhennersdorf. Varnsdorf je současně konečnou stanicí s možností přestupu na vlaky směrem Zittau–Liberec. Během jízdy z Varnsdorfu do Liberce tak cestující projede po peážních tratích hned tři státy najednou – Německo, Polsko a pochopitelně ČR.
Po této bezesporu zajímavé železniční spojnici jsou cestující dopravováni nejen Českými drahami, ale také společností Railtrans (resp. Hochwaldbahn – HWB), která oproti vlakům ČD umožňuje výstup a nástup i ve všech stanicích na cizím území.
Nicméně při nástupu na území SRN se musí ve vlacích společnosti Railtrans platit jízdné v eurech, což je určitě důležitá poznámka pro všechny cestovatele, kteří by chtěli použít tohoto vlakového spoje. Na trati Varnsdorf–Zittau–Liberec České dráhy provozují šest párů vlaků a soukromý dopravce Railtrans (resp. HWB) o jeden pár vlaků méně.
Pravidelná nákladní doprava Českých drah přes německé území není zavedena a Varnsdorf je obsluhován pouze manipulačními vlaky s nákladními vozy se zbožím, jedoucími z Rybniště. Převážně se jedná o návoz ucelených souprav s uhlím pro teplárnu Velveta, ale i pro místní distribuci uhlí a z Varnsdorfu se naopak odváží sběrný šrot a skleněné střepy. V podřízené stanici Dolní Podluží pak na vlečce TOS dopravujeme hutní výrobky k opracování, potvrzuje vrchní přednosta uzlové žst. Rumburk Ivan Hrdlička, do jehož obvodu stanice Varnsdorf náleží.
Rozměrná výpravní budova
Výpravní budova stanice Varnsdorf byla vystavěna ve velikášském stylu, což bylo v době svého vzniku obvyklé u všech pohraničních stanic. Stalo se tak provizorně v roce 1868, kdy byl Varnsdorf povýšen na město, ale úplně zprovozněna byla až v srpnu 1871 při příležitosti zahájení železniční dopravy ve směru od Žitavy, konkrétně z Grossschönau. Stavba byla koncipována tak, aby reprezentovala důležitou mezinárodní funkci a aby současně plně uspokojila potřeby zúčastněných zemí na provozu, tedy Saska a tehdejšího RakouskaUherska.
V současné době je vzhled budovy poněkud zašlý, což by se mělo v příštích letech změnit. Je jisté, že náklady na opravu budovy budou činit řádově desítky milionů korun. Naše nádraží zasáhla i „neviditelná ruka trhu“, takže nájemci opustili prostory nádražní restaurace, bufet a novinový stánek. Na nedobrém vzhledu se podepsal i nedávný velký požár přilehlých pronajatých skladů, říká náměstek vrchního přednosty Zdeněk Miškovský.
Předpokládali jsme, že se nádraží oživí poté, co ve Varnsdorfu začnou zastavovat německé peážní vlaky, které do té doby naší stanicí jen projížděly. Od 1. června 2006 totiž tyto vlaky ve Varnsdorfu zastavují pro nástup a výstup cestujících, u nichž se provádí nutná pasová kontrola pohraniční policií obou států. Nicméně situace se prozatím výrazně nezměnila, doplňuje vrchní přednosta Hrdlička.
Okolo 800 cestujících denně
Služeb stanice Varnsdorf využívá denně kolem 700 až 800 cestujících, kteří používají jak služeb Českých drah, tak i soukromého dopravce Railtrans (resp. HWB). Vzhledem k tomu, že se ve Varnsdorfu nachází řada institucí a obchodů, využívají vlakového spojení nejen obyvatelé přilehlých obcí Rybniště, Jiřetín pod Jedlovou a Dolní Podluží, ale i občané ze SRN. Nezanedbatelnou část cestující frekvence tvoří studenti.
Cestující mohou používat služeb mezinárodní osobní pokladny, využít slev SONE+ nebo LIBNET+, na které se dá cestovat i po některých německých tratích, anebo přeprav soukromého dopravce Railtrans, resp. Hochwaldbahn. Upozorňuji, že soukromý dopravce Railtrans prodává jízdenky ve vlaku za vlastní tarif a slevy podle zvláštních ustanovení, platné jen v jeho vlacích. U Railtransu neplatí jízdenky Českých drah, In-karty a sleva SONE+. Naopak jsou uznávány jízdenky LIBNET+, Euro-Neisse-Tageskarte a Euro-Neisse-Kleingruppenkarte, informuje vrchní přednosta Hrdlička.
Ve stanici Varnsdorf jsou v denní směně obsazeni dva dozorci výhybek na stavědlech a ve výpravní budově osobní pokladník v mezinárodní přepravě, skladník přepravy, dva celní zástupci a dva uklízeči. Všichni jsou podřízeni vedoucímu směny – výpravčímu, který je však v noční směně v budově osamocen, a pouze na stavědlech slouží dva dozorci výhybek. Budovu ale výpravčímu pomáhá hlídat kamerový systém. V době provozování mezinárodní přepravy jsou přítomni i němečtí a čeští pohraniční policisté, vysvětluje systém obsazení stanice náměstek Zdeněk Miškovský.
Turistika a zajímavosti
Varnsdorf se rozkládá v údolí řeky Mandavy na severním okraji Lužických hor při samých hranicích s Německem. Pro návštěvníky Varnsdorfu může být zajímavé například to, že přímo v obvodu stanice se nachází památný strom, 34 metrů vysoký topol černý s obvodem kmene 690 centimetrů a stářím okolo tří set let. Pro turisty, kteří zavítají do oblasti Lužických či Žitavských hor s množstvím rozhledových bodů, je podstatný orientační bod v krajině – teplárenský vysoký červenobílý komín společnosti Velveta, sousedící přímo s varnsdorfským nádražím.
Vysoký varnsdorfský komín lze vidět z nejvyšší hory Lužických hor – Luže (492 m n. m.) nebo blízké zříceniny hradu Tolštýn. Krásné rozhledy se naskýtají i z rozhledny na Jedlové, Hvozdu či o něco dále ve Šluknovském výběžku Dýmník, Vlčí hory či Tanečnice. Nádherné zážitky lze získat bezprostředně za českoněmeckými hranicemi návštěvou Žitavských hor v Německu, kde jsou skalní města s dominantou hradu Oybin. Tam se lze pohodlně dostat úzkorozchodnou železnicí ze Žitavy, na které jezdí parní lokomotivy. Na této dráze platí i slevová jízdenka LIBNET+, kterou lze zakoupit v osobních pokladnách Českých drah v této oblasti, říká Ivan Hrdlička.
Těm, které příroda moc neoslovuje, Varnsdorf nabízí řadu technických staveb a architektonických památek v bývalé bohaté průmyslové oblasti, známé rozvinutým strojírenstvím, ale zvláště pak prosperujícím textilním průmyslem. Vzpomeňme například výroby manšestrů a sametů společností Velveta, punčochového zboží značky Elite, ale i výroby obráběcích strojů TOS. K technickým pozoruhodnostem patří sedmiobloukový kamenný viadukt o délce 78 metrů poblíž Varnsdorfu nebo tříobloukový viadukt u Grossschönau.
Mezinárodní ráz varnsdorfského nádraží podtrhuje sjíždění českých a německých trakčních vozidel.
Foto: AUTOR