�esk� dr�hy, a.s. T�den�k �esk�ch drah - �ELEZNI���     



Jubilant Jaroslav B�ezina: osmdes�tn�k

Jm�no �umpersk�ho �elezni�n�ho nad�ence znaj� lid� �od fochu� snad v cel� republice, a to nejen jako zachr�nce �ady kolejov�ch vozidel, fandu, ale i skv�l�ho �lov�ka. V minul�ch t�dnech oslavil v dobr� fyzick� i du�evn� kondici sv� osmdes�t� narozeniny. A k nim mu p��tel� v ned�li 27. dubna dali snad nejhez�� d�rek � vypravili zvl�tn� vlak ze �umperka do Libiny a zp�t.

Vlak tvo�il prvorepublikov� �V��k� M 120.417, na jeho� z�chran� se pan B�ezina v�jime�nou m�rou pod�lel. Na�e redakce vyu�ila j�zdy k tomu, abychom nechali pana B�ezinu p�edev��m zavzpom�nat. Ve velmi sv��m vypr�v�n� byla, jak jinak, na prvn�m m�st� vozidla. P�edes�l�me, �e �umper�t� je�t� v dob�ch, kdy tu pan B�ezina pracoval jako vedouc� provozu, opravili do vystavovateln�ho stavu hned t�i parn� lokomotivy pro pra�sk� N�rodn� technick� muzeum � �Conrada Vorlaufa� 411.019, kter� je dnes v muzejn�m depu Spole�nosti �elezni�n� v Jarom��i, 434.1100, je� je dokonce provozuschopn�m strojem v Lu�n�, a 422.098, kter� st�la ve v�pence v Z�b�ehu jako pomn�k a dnes je tak� v Lu�n� u Rakovn�ka.

Jednou se u m� zastavil dnes u� nebo�t�k ing. Jind�ich Bek a ptal se, jestli bychom neopravili n�co jin�ho � motorov� v�z �V��k�. Pov�d�m: Klidn�, chlapci jsou schopn�, maj� z�jem, oprav�me to, vzpom�n� Jaroslav B�ezina. Kdy� v�z p�ivezli, tak v�ichni, co se na n�j p�i�li pod�vat, ��kali: Vy jste bl�zni! To p�eci nen� mo�n� opravit. To je tak rozml�cen� a vykraden�, �e to nep�jde! Reagoval jsem, �e to prost� jezdit bude.

Prvn� se panu B�ezinovi p�ihl�sil Karel Matou�. A za�ali opravou benzinov�ho motoru, kter� je z M 120.237, tedy jin�ho �motor�ku�. Ten jsme opravili jako prvn�, Karel Matou� potom na to ud�lal takovou trubkovou konstrukci, ve kter� jsme motor zkou�eli, ��k�. Motor se pak zav�zal do tohoto vozu, �sedmn�ctky�, kter� mnoho let ch�trala v cukrovaru �esk� Brod.

V��k je fakticky slo�en ze �ty� zru�en�ch �v��k��, z nich� se z�sk�valy sou��stky. Nejv�ce se toho sehnalo ve Vik��ovic�ch u �umperka. Dva brat�i m�li po otci takov� �v��k� s p�istav�nou st�echou, slou��c� na zahrad� jako k�lna. Z n�ho se z�skaly r�zn� ��sti p�ep�ek, kovov� sou��stky, zejm�na la�ky do sedadel. To v�e bylo v muzejn�m voze ukraden� a rozml�cen�. Z legrace jsme to po��tali, tak v�m, �e ka�dou la�ku jsme p�i oprav� m�li sedmkr�t v rukou, ne� se �p�i�roubila�! Trvalo �est rok�, ne� se v�z dal dohromady. A vyjel! vzpom�n� J. B�ezina na tu ohromnou radost, kdy� se poprv� nastartovalo a proj�d�li stanici slu�ebn� j�zdou. A da�ilo se. To bylo ohromn�. A pak, pozd�ji, m� nejv�c pot�ilo, kdy� pan �mol�k, kter� p�ipravuje v televizi Sv�t na kolej�ch, svou druhou report� p�ijel to�it sem do �umperka.

V��ku, kter� z�st�val v o��ch filma�� dlouho ve st�nu p�ry, se aspo� v posledn�ch letech dostalo d�stojn�ho zadostiu�in�n�: zahr�l si v K�cov� ve Sv�r�kov� Tmavomodr�m sv�t� a velmi p�kn� z�b�ry byly nato�eny do brn�nsk�ho seri�lu �etnick� humoresky. Tam se mi to nejv�c l�bilo! chv�l� pan B�ezina a vz�p�t� p�ipom�n� z�sluhy ing. Kone�n�ho z KCOD Brno a �jejich� olomouck�ho dispe�era Zde�ka Nantla, kte�� v�e domluvili a za��dili.

Jaroslav B�ezina se upsal dr�ze u� v d�tstv�. Jednu podzimn� sobotu roku 1951 p�i�el z vojny, hned v pond�l� �el na l�ka�skou prohl�dku a v �ter� u� do z�cviku na topi�e. A 1. kv�tna 1988 do d�chodu. I to u� je vlastn� p�kn�ch p�r let. Jednou to po��tal a t�ch povol�n�, kter� vyst��dal, bylo asi deset � od u�n� a� po vedouc�ho provozu depa. Pracoval jako topi�, strojvedouc�, dozorce depa, strojmistr, nejp�kn�j�� podle n�j �holt bylo� to zam�stn�n� strojvedouc�ho. Jak sta�� f��i ��kali: jsem p�nem ohromn�ho stroje a to, co j� na n�m ud�l�m, to plat� a nem��e to nikdo jin� ud�lat, ��k� rozhodn� a v jeho tv��i je vid�t, �e si stoj� i za druh�m tvrzen�m: To, co j� vid�m z lokomotivy, nem��e vid�t ��dn� cestuj�c�!

Pan B�ezina nem��e nevzpomenout ani na obt�n� za��tky �umpersk� �eleznice kr�tce po v�lce. Jeho otec byl toti� jedn�m z prvn�ch, kte�� sem do Sudet p�ijeli za�izovat provoz po osvobozen� v p�ta�ty�ic�t�m roce. To� on odjel na kole do Moravi�an, ale tam byl shozen� most, tak to museli na kolach objet a z druh� strany �eky Moravy u� �ekali �umper�ci s vl��kem, nalo�ili kola do vlaku a jeli do d�l. Tady v �umperku slou�ila hromada �esk�ch zam�stnanc�, pon�vad� N�mci museli chodit um�rat za ��i na v�chodn� frontu, vzpom�n� hezky po moravsku. �e�i se tu dali do pr�ce a za�izovali. Otec m�l s sebou i pana d�lmistra Houfa, kter� byl vlastn� zakladatelem dne�n� �parsky� (Pars nova � pozn. red.). Ten tu za��nal u� roku 1920, p�i�el ze Slovenska, kde zachra�oval Slovensko p�ed ma�arsk�mi �toky.

Tady v �umperku byly nejd��v d�lny pro opravu parn�ch lokomotiv v takzvan� kruhovce a N�mci tady m�li spoustu provoz�. Pan Hauf byl vybr�n jako d�lmistr prvn� motorov� d�lny tady v republice v �umperku. Po v�lce pokra�ovali v oprav�ch motorov�ch voz�, motorov� rem�za se spravila, tam se nap�ed opravovaly autobusy, ty se odst�hovaly, vyspravily kan�ly a ud�laly koleje a za�aly se tam opravovat motor�ky. To byla tedy v po�ad� druh� d�lna, a to u� se za��nala stav�t ��oska� � ta u� m� tak� p�es 50 let! uzav�r� vypr�v�n� pan B�ezina.

Dlu�no dodat, �e jubilantovi p�i�li poblahop��t p��tel� doslova ze v�ech kout� republiky, snad odev�ad, kam vedou koleje. Jeho �d�tko�, motorov� v�z M 120.417, i p�es ob�asn� �pochrchl�v�n� sta�i�k�ho a citliv�ho benzinov�ho motoru, v�echny i s n�kolika zast�vkami spolehliv� odvezlo do Libiny.

B�hem zp�te�n� cesty si pan B�ezina na chv�li vyzkou�el i pohled z vyv��en� kukan� �V��ku�. V �umpersk�m depu nemohlo chyb�t n�koliker� slavnostn� oto�en� na to�n� a spole�n� sn�mek p�ed dal��m �umpersk�m unik�tem � prototypov�m �Hurv�nkem�.

Pod�kov�n� za sympatickou j�zdu provedenou na po�est jubilanta pat�� ��idi�i kolejov�ho autobusu� panu Stejskalovi, jeho pomocn�kovi panu �toplovi, �len�m �elezni�n�ho a parn�ho spolku Troubelice (zpst.web.cz), DKV Olomouc a dal��m �umpersk�m nad�enc�m.

Martin Navr�til


Jubilant Jaroslav B�ezina p�zuje v Libin� p�ed �sv�m� motorov�m vozem M 120.417.
Foto: AUTOR