�esk� dr�hy, a.s. T�den�k �esk�ch drah - �ELEZNI���     



Barcelona nejen �elezni�n�

Nov� souprava ve stanici Ma�anet

Hlavn� m�sto Katal�nska a druh� nejv�t�� m�sto �pan�lska (1,8 mil. obyvatel) m� sv�m n�v�t�vn�k�m co nab�dnout. Najdou tady �adu muze�, pam�tihodnost� a staveb od slavn�ho architekta Gaud�ho, v�etn� dosud nedostav�n� katedr�ly Sagrada Fam�lia.

Sportovci mohou nav�t�vit olympijsk� are�l a �etn� sportovi�t� a stadiony, doprav�ci modern� leti�t� a p��stav. A zkr�tka zde nep�ijdou ani milovn�ci kolej�. Proto�e Barcelona m� krom� tramvaj�, pozemn�ch a visut�ch lanovek tak� dev�t linek metra. Prvn� z nich zah�jila provoz ji� v roce 1924. Metro je mimo jin� zaj�mav� t�m, �e jeho jednotliv� linky maj� rozd�ln� rozchod, a to 1674 mm a 1435 mm.

Hlavn� �elezni�n� stanice le�� v centru Barcelony a jmenuje se Sants. Py�n� se modern� prosklenou budovou, pod n� v podzem� jsou n�stupi�t�, p��stupn� z nadzemn� haly eskal�tory a v�tahy. Trat� odtud na v�chod pokra�uj� tunely a� na p�edm�st�, n�kter� trat� na z�pad vystupuj� na povrch za stanic�.

Stanice Sants a jej� p�ilehl� tunely pro�ly v minul�ch letech rozs�hlou rekonstrukc�. Jej�m hlavn�m ��elem bylo p�iv�st sem z Madridu p�es Zaragozu vysokorychlostn� tra� AVE. Ta bude d�le pokra�ovat na v�chod p�es Geronu k francouzsk�m hranic�m. Vlak�m AVE slou�� odd�len� n�stupi�t� s kolejemi rozchodu 1435 mm (celkem 6 kolej�), zat�mco ostatn�ch osm kolej� m� ve �pan�lsku b�n� rozchod 1668 mm. Cestuj�c� AVE se odbavuj� podobn� jako na leti�ti v�etn� bezpe�nostn�ch kontrol osob i jejich zavazadel.

Tra� z Madridu do Barcelony je druhou �pan�lskou vysokorychlostn� trat�. Prvn� byla uvedena do provozu v roce 1992 a vede z Madridu do Sevilly. N�kter� vlaky AVE proj�d�j� spojit� ob� trat�: Barcelona � Madrid � Sevilla nebo Malaga.

Dvoj� rozchod pou��van� ve �pan�lsku vy�aduje, aby trat� AVE byly zcela separov�ny od ostatn�ch: tak nap��klad od z�padu p�ich�z� tra� AVE k n�dra�� Sants paraleln� se �irokorozchodnou trat� (viz obr�zek se �lut� vyzna�enou trasou AVE) a na v�chod bude pokra�ovat samostatn�m tunelem. P��m� p�echod ze �irok�ho na norm�ln� rozchod a opa�n� zvl�daj� vlaky TALGO s m�niteln�m rozchodem, kter� ji� �adu let jezd� mezi Madridem a Pa���.

Stanic� Sants proch�z� tak� v�ech �est barcelonsk�ch region�ln�ch linek, ozna�en�ch ��sly 1 a� 4, 7 a 10. Nejnov�j�� linka uveden� do provozu v roce 2007 je �. 10, spojuj�c� leti�t� a barcelonsk� n�dra��. M� �est stanic, z toho �ty�i p�estupn� na ostatn� region�ln� linky. Vlaky zde jezd� v t�icetiminutov�ch intervalech. Mezi nejdel�� a nejvyt�en�j�� pat�� linka �. 1, kon��c� na z�pad� v Molins de Rei a na v�chod� v Ma�anet. M� 31 stanic a proch�z� zn�mou p��mo�skou rekrea�n� oblast� Costa Brava. Mezi posledn�mi sedmi stanicemi na v�chod� je tra� jednokolejn� a intervaly vlak� jsou zde 30 minut. Bl�e k Barcelon� jsou vlo�eny dal�� vlaky a intervaly ve �pi�ce jsou 11 a� 4, v�jime�n� a� 3 minuty. Vzhledem ke k�i�ov�n� vlak� na jednokolejn�ch �sec�ch a vkl�d�n� vlak� je linka na mezi sv� kapacity, a proto z�ejm� nebylo mo�n� zde d�sledn� dodr�et taktov� grafikon. Zn�mkou dosa�en� kapacity jsou tak� �ast� n�kolikaminutov� zpo�d�n� vlak�.

Linka �. 1 je tak� dr�itelkou historick�ho prvenstv�. Le�� na n� m�sto Matar�, odkud do Barcelony byl v roce 1848 zah�jen provoz na v�bec prvn� �pan�lsk� �eleznici, jej� trasa vedla p�ev�n� ve stop� dne�n� linky 1.

O co skromn�j�� je infrastruktura region�ln�ch linek (a� na n�kter� modernizovan� stanice vybaven� turnikety pro vstup na n�stupi�t�), o to modern�j�� jsou jejich vlaky. Jezd� zde r�zn� typy souprav. Nejnov�j�� jednotka m� dv� verze: t��- a �ty�vozovou. Sousedn� vozy jsou ulo�eny na spole�n�m podvozku, tak�e jednotka m� celkem �ty�i �i p�t podvozk�. B�n� se spojuje jedna t��vozov� a jedna �ty�vozov� jednotka do jedn� sedmivozov� soupravy. Vozy maj� klimatizaci a dokonal� informa�n� syst�m, kter� na displej�ch ukazuje st��dav� p�esn� �as, venkovn� teplotu a p��t� stanici. Tu spolu s akustick�m dvojjazy�n�m hl�en�m ve �pan�l�tin� a katal�n�tin�. Hl�en� jsou dob�e srozumiteln� i pro lidi neovl�daj�c� tyto jazyky. Nejnov�j�� jednotky jsou vybaveny tak� televizn�mi obrazovkami, kde se prom�taj� v�eobecn� informace a reklamy.

Mal� odbo�ka a post�eh z jedn� zdej�� stanice: v hork�m l�t� se v uzav�en�m stani�n�m prostoru mezi cestuj�c�mi, od�n�mi jen v tri�k�ch a �ortk�ch, pohyboval mu� v perfektn�m tmav��m obleku s kravatou. N�jak� vysok� mana�er nebo ciz� celebrita? N�hle si p�ipevnil odznak a za�al kontrolovat cestuj�c�. Ten �nen�padn�� p�n byl revizor!

Podobn� syst�my region�ln�ch drah maj� i dal�� �pan�lsk� m�sta, nap��klad je to linka z Malagy do p��mo�sk�ho letoviska Fuengirola v Andalusii. Tra� je zde jednokolejn� a intervaly mezi vlaky jsou 30 minut. Jezd� zde stejn� soupravy jako v Barcelon�. Jej� p�edposledn� stanic� v Malaze je �elezni�n� stanice Malaga M. Zambrano. Odtud tra� pokra�uje tunelem do centra m�sta. Tam kon�� velmi jednoduchou podzemn� stanic� s jedinou kusou kolej�, bez v�hybek, jen s n�stupi�tn� hranou, kde cestuj�c� vystupuj� i nastupuj�. Takov� zaj�mav� a �sporn� �e�en� by se mohlo st�t vzorem pro ukon�en� pra�sk� linky S v Kladn�, kde by vlaky mohly zaj�d�t ze stanice Ostrovec pod centrum Kladna.

MIROSLAV KYNCL


Trasa AVE p�ed stanic� Sants
Obr�zky: AUTOR