Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Bělorusové potřebují investice

Úkoly, před nimiž stojí Běloruská dráha, lze s ohledem na finanční náročnost zvládnout s pomocí zahraničních investorů. Dráhy se kvůli tomu musí změnit v akciovou společnost, zpočátku se stoprocentní státní účastí. Bělorusové budou usilovat o pozici na mezinárodním trhu, nepůjde to však bez tří kroků: roční investice do obnovy přestárlé techniky ve výši 150 až 215 milionů eur, zastavení vlastní výrobu vagonů a ukončení dotování osobní dopravy z nákladní.

Dokument pro tranzit z Číny

Pro drážní kontejnerový tranzit z Číny, jehož trasa vede přes Rusko do Evropy, se od nynějška začal jednotně používat nákladní list s názvem CIM/SMGS. Vzhledem k tomu se tento dokument nově tiskne také v čínštině. Na dvanáctém zasedání čínsko-ruské podkomise pro dopravní otázky o tom rozhodli zástupci zemí, přes které tranzit probíhá: náměstek ruského ministra dopravy Alexander Mišarin a náměstek ministra železnic Čínské lidové republiky Hu Jadun.

Zboží z Asie do Evropy zrychlí

Položením první stovky kilometrů započal Turkmenistán stavbu tratě do Íránu. Projekt má být ukončen v roce 2011 a trať se stane součástí mezinárodního koridoru sever-jih, jenž bude nejkratší cestou pro dopravu zboží z asijských zemí do Evropy. Oproti stávající trati se trasa zkrátí o 600 kilometrů neboli dva dny. Nová trať bude měřit 900 kilometrů, z toho 700 kilometrů bude na turkmenském území. Ročně se zde má přepravit zhruba deset milionů tun zboží.

Nigerie odložila obří projekt

Nigerijská vláda odložila smlouvu o drážním projektu za 8,3 miliardy dolarů (asi 166 miliard korun) o čtvrt roku. Smlouva zahrnuje kromě jiného výstavbu dvoukolejné tratě o délce 1315 kilometrů, která povede z jižního pobřežního města Lagosu do Kano na severu země. Smluvním partnerem je společnost China Civil Engineering Construction Corp. Podle dostupných zdrojů se mají přepracovat původní smluvní podmínky, vypracované ještě za exprezidenta země Obasanja.

Cargolink, nový dopravce

Automobilní logistik Autolink založil Cargolink a začal tak fungovat jako drážní dopravce. Staví na pozůstatku firmy Ofotbanen, která ohlásila konkurs kvůli slabým finančním výsledkům. Cargolink má být konkurentem norsko-švédské nákladní dráze CargoNet, na vybraných tratích v Norsku chce nabízet kombinovanou dopravu. Destinacemi jsou Bergen, Trondheim, Bodo a Narvik. Vlaky mají mít vlastní lokomotivy a do provozu zapojí asi sedmdesát kontejnerových nosičů.

Rusové staví nový terminál

Ruské dráhy staví nový terminál v Irkutsku, na místě dosavadního překladiště kontejnerů. Komplex má být takzvaně trimodální, tedy sloužit skladování a dalšímu odbavení zásilek silniční, drážní a letecké dopravy. V plánu je výstavba krytých skladových ploch pro těžké a chladírenské zboží, stejně jako pro zásilky citlivé na počasí. Volná plocha poslouží pro kontejnery a nákladní automobily. V zařízení bude umístěna celní služebna. Letos má být dokončena první fáze výstavby.

Thajsko chce víc železnic

Nedávný pohyb cen pohonných hmot směrem nahoru výrazně zvýšil v Thajsku logistické náklady, jejichž podíl na HDP od roku 2005 stoupl o pět procent. Thajská vláda chce proto urychlit výstavbu železniční dopravy a zbrzdit tak růst dopravních nákladů. Absolutní prioritou ve vládních plánech je dosáhnout po celé 2300 kilometrů dlouhé zemi dvoukolejné drážní sítě. Současně se však mají modernizovat existující tratě. Státní dráha provozuje síť o celkové délce skoro 4500 kilometrů.

Trať pro producenty ropy

Státy, které sídlí v Perském zálivu, chtějí podle prestižního ekonomického listu The Financial Times postavit železniční trať za čtrnáct miliard amerických dolarů (asi 280 miliard korun). Drážní spojení, jehož celková uvažovaná délka je 1940 kilometrů, má spojit šest partnerů, zároveň významných producentů ropy: Saudskou Arábii, Kuvajt, Bahrain, Oman, Katar a Spojené arabské emiráty. Zmíněný deník se odvolává na studii proveditelnosti rady Golf Cooperation.

Ukrajina bude elektrizovat trať

Tratě z černomořských přístavů Oděsa, Iljičovsk, Južnyj, Nikolajev a Cherson se mají až k ruské hranici elektrizovat. Ministerstvo dopravy jako gestor počítá s tím, že celá akce přijde na 400 milionů dolarů (asi 8 miliard korun). Práce mají být zahájeny v roce 2011 a skončeny o rok později. Od elektrizace tratí si ministerstvo slibuje snížení nákladů. Ty by měly ve srovnání s dieselovou trakcí klesnout o 25 až 30 procent. Finance zajistí bankovní úvěry.

Srbsko vybuduje infrastrukturu

Srbská vláda chce v příštích sedmi letech investovat 4,6 miliardy eur (asi 122 miliard korun) do výstavby a modernizace železničních tratí na panevropském Koridoru X. Ministr pro infrastrukturu Milutin Mrkonjič informoval, že pro příští čtyři roky je zajištěno 1,1 miliardy eur, konkrétně pro letošní rok je v srbském státním rozpočtu počítáno na podporu železniční dopravy 282 milionů eur. Modernizace srbské železnice se má zčásti také financovat úvěry.

(kl)