Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Nejsme tak špatní, jak si myslíme. Stačí se podívat za hranice.

edávno se mi dostal do ruky jeden železniční časopis. A jako správný fanda jsem se do něj začetl. Bylo to čtení neveselé.

Krátce a stručně – železnice je jeden velký problém. Jisté soupravy, kterými se železniční dopravce chlubí, mají nejen dětské nemoci. Kopa z nich je odstavena, prohlídky mezi opravami jsou kratší, než bylo plánováno, a často vyjíždí náhradní vlaky s menším komfortem a rychlostí. Výsledkem jsou přeplněné a zpožděné spoje, ujeté přípoje a stovky nespokojených zákazníků.

O pár stránek dál se řeší špatný jízdní řád. Autoři označují tento rok za nejhorší v historii. Vlaky i přes nové a rekonstruované tratě jezdí stejně rychle jako před 20 nebo 30 lety. V jednom významném železničním uzlu prý přijíždějí regionální vlaky z jihu ve stejnou chvíli, kdy odjíždějí osobáky na sever.

Máte pocit, že je to český časopis a příběh Českých drah? NE! Měl jsme v ruce rakouský Eisenbahner, a co jsem zde zmínil, se týká rychlovlaků ICE a jízdních řádů v Německu a v Rakousku. Je vidět, že stejné problémy jako my mají i ty nejbohatší železnice. Je to také důkaz, že nejsme tak špatní, jak si mnohdy sami o sobě myslíme.