Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ

Letos uplyne již 140 let, kdy vyjel z Bohumína do Těšína první osobní vlak. Stalo se tak 1. února 1869. Tím také začala první etapa zprovoznění nejdelší soukromé dráhy v tehdejší rakousko-uherské monarchii, vedoucí z Bohumína až do 368 km vzdálených Košic.

Podle projektů i názvu měla tato trať vycházet z Košic, kde navazovala na Tisskou dráhu, ale z podnětů tehdejších majitelů dolů a hutí na Ostravsku a ve Slezsku byla stavba zahájena od Bohumína. Důvodem bylo propojení již vzniklých dolů a tím i lepší podmínky pro odbyt a přepravu vytěženého uhlí ke spotřebitelům, které doposud dopravovaly formanské povozy. Stavba byla zahájena po vleklých průtazích 15. října 1867 a celý tento úsek byl dokončen ke konci roku 1868, kdy byla v prosinci zahájena zkušební doprava uhlí na této jednokolejné trati. V samotném Bohumíně bylo vybudováno kolejiště o délce 570 m, remíza pro lokomotivy a vozy, správní budova a vodárna. Na samotné trati byly postaveny staniční budovy v Orlové, Doubravě, Karviné a Těšíně, včetně dřevěných strážních domků, později nahrazených zděnými. Zprovozněním tohoto 31,6 km dlouhého úseku bylo dokončeno propojení šachet na Karvinsku jak s tehdejší Báňskou dráhou přes Michálkovice do Ostravy, tak i se Severní dráhou Ferdinandovou v Bohumíně.

Na počátku zde jezdily vlaky smíšené, dva páry denně, a jízda z Těšína do Karviné trvala hodinu a půl. V Karviné a Doubravě se přibírala zátěž, která se v Bohumíně svěšovala na soupravy ve směru do Haliče nebo opačně do Vídně. Později již rychlost činila 30 km v hodině, jen v zářezu u Fojtova lesa byla snížena na polovinu. Tam také došlo k první železniční nehodě.

Dnes z původní trati najdeme pouze část, kterou využívá společnost OKD – Doprava jako svou vlečku. Po staničních budovách z počátku provozu nenajdeme dnes již skoro nic. Buď byly asanovány nebo podlehly důlním vlivům jako jiná místa na Karvinsku. Svůj význam pro osobní dopravu trať ztratila vybudováním přeložky z Dětmarovic do stanice Louky nad Olší, která byla vystavěna v 60. létech minulého století. Definitivně byla ukončena v roce 1967.

PAVEL SLÁDEK

Staniční budovy v Doubravě ještě v dobách provozu
Foto: ARCHIV AUTORA