|
Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ |
|
|
|
Ve věku nedožitých 87 let zemřel 9. února Doc. Ing. Břetislav Havíř, CSc. Rozloučení proběhlo v Brně 14. února o 15. hodině.
Břetislav Havíř se narodil 26. dubna 1922 v Brně. Celý jeho profesní život byl spojen s Vysokým učením technickým v Brně. Vysokoškolské studium zahájil v roce 1945 na tehdejší Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše v Brně a ukončil je druhou státní zkouškou 30. listopadu 1948.
Již začátkem května téhož roku nastoupil jako výpomocný smluvní asistent na Ústavu stavitelství železničního II. Fakulty stavební, který tehdy vedl prof. L. Záruba. Po jmenování odborným asistentem v roce 1952 se přihlásil ke studiu vědecké aspirantury, které ukončil koncem roku 1961. Jeho školitelem byl prof. Ing. dr. Josef Vaverka, DrSc.
Vědeckou hodnost kandidáta technických věd obhájil na Stavební fakultě VUT v Brně 5. dubna 1962 na téma: Vliv provozu na odporové parametry kolejového lože se zřetelem na bezstykovou kolej. Habilitační práci obhájil 3. června 1966 a v únoru 1967 byl jmenován a od 1. listopadu téhož roku ustanoven docentem pro obor železniční stavitelství na Stavební fakultě VUT.
V letech 1980 až 1985 byl ustanoven vedoucím Katedry dopravních staveb Stavební fakulty VUT v Brně. V září 1987 odešel na zasloužený odpočinek, ale neznamenalo to ukončení odborné činnosti, neboť i v důchodovém věku byl stále aktivní a činný ve svém oboru.
Za dobu svého působení vychoval ve studijním oboru „Konstrukce a dopravní stavby“ mnoho inženýrů, a ti se s hrdostí hlásí k tomu, že byli jeho žáky. Zvláště v zaměření „železniční stavitelství“ vychoval desítky odborníků, kteří později zastávali, či dodnes vykonávají významné funkce.
Během své aktivní činnosti byl pokračovatelem a propagátorem myšlenek prof. Vaverky, „otce“ bezstykové koleje u nás. Vydal několik vysokoškolských skript a publikoval řadu odborných a vědeckých článků, převážně z oblasti konstrukce železničního svršku. Byl členem kolektivu autorů celostátní učebnice „Železniční stavby“, která vyšla v roce 1993 v Bratislavě.
Byl školitelem vědeckých aspirantů a členem komisí pro státní závěrečné zkoušky, komisí pro udělování vědeckých hodností kandidáta věd, komisí pro habilitační řízení a stal se čestným členem vědecké rady na Stavební fakultě VUT v Brně. Za všestrannou pedagogickou práci mu byla v roce 1987 udělena pamětní medaile VUT.
Dlouhá léta spolupracoval a byl oponentem kandidátských a habilitačních prací na Fakultě provozu a ekonomiky Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině, za což mu byla udělena čestná uznání. Během své aktivní činnosti úzce spolupracoval s praxí, převážně v oblasti traťového hospodářství. Při příležitosti životního jubilea v roce 1982 mu tehdejší ministr dopravy slavnostně předal titul „Zasloužilý pracovník dopravy“.
Je třeba připomenout i sportovního ducha, který provázel doc. Havíře celý život. V mládí byl aktivní ve vrcholovém sportu Sokola Brno I a později se věnoval mnoha sportům se svými spolupracovníky na fakultě a jako „docko“ se nesmazatelně zapsal do sportovní kroniky VUT v Brně.
Docent Havíř svou odbornou erudicí a lidským přístupem významným způsobem přispěl k popularizaci železničního stavitelství a jeho odborné publikace, ať již vysokoškolská skripta, celostátní učebnice anebo odborné články na konferencích ČSD a v odborných časopisech, jsou dodnes využívány železničními odborníky.
(Pozn. redakce: Ing. Havíř byl i dlouholetým spolupracovníkem a přispěvatelem týdeníku Železničář.)
 |