České dráhy, a.s. Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ     



Nádraží nedáme! Svitla naděje

Zdá se, že nastává pozitivní obrat. Orlickoústecké nádraží, které se loni umístilo mezi deseti nejhezčími v České republice, nejspíše nebude následovat tragický osud Schlimpova Těšnova, který se po odstřelu v 80. letech změnil v hromadu sutin.

V pátek 20. února, krátce před jedenáctou hodinou, vystoupilo před inkriminovanou výpravní budovu několik desítek zástupců ministerstva dopravy v čele s ministrem Petrem Bendlem, dále SŽDC v čele s generálním ředitelem Janem Komárkem, zaměstnanců Českých drah a také suita novinářů. Zprvu to vypadalo na nevybíravou výměnu názorů. V teple stylové nádražní restaurace se ale ukázalo, že je vše jinak.

Přijíždějící hned venku přivítal velký transparent Nádraží nedáme! od stejnojmenné iniciativy, která za jeho záchranu bojuje. Uvnitř přítomné uvítal starosta města Richard Pešek. Krátce připomněl spory, které provázely již vznik nádraží. Poznamenal, že tři čtvrtě loňského roku pátral po možnostech záchrany nádraží – až do dnešního dne však viděl jen černou díru na konci tunelu. Teď tam možná svitlo světýlko. Když se podaří nádraží zachovat, hluboce smeknu a klidně navrhnu, ať se jmenuje Bendlovo nádraží, řekl starosta s nadsázkou a sklidil druhý potlesk.

Ing. Komárek se ve svém vystoupení pokusil nastínit, co je teoreticky možné. Pravděpodobně jsem tady v roli toho, kdo touží zbourat nádraží v Ústí nad Orlicí, předeslal, myslím ale, že tomu tak určitě není. Sami bychom nedosáhli na demoliční výměr. Poté obšírně vysvětlil tři varianty projektu modernizace stanice, které SŽDC zpracovává. Dvě z nich se obejdou bez demolice výpravní budovy, z toho jedna počítá s jejím zachováním coby výpravní budovy, druhá s jejím náhradním využitím; obě při zachování požadovaných rychlostních parametrů koridoru. Ovšem v obou případech bude problém z hlediska příjezdu silničních vozidel k budově a nemožnosti využití ploch u nádraží. Žádná varianta není ani bílá, ani černá, všechno to jsou stíny někde mezi tím, řekl mimo jiné.

Osobně se zasadit o zachování budovy přislíbila senátorka za Orlickoústecko Ludmila Müllerová, která podle slov starosty ještě před třemi týdny byla spíš pro demolici. Aktivisty veřejně v sále podpořila například spisovatelka a scénáristka Olga Sommerová či proděkan fakulty architektury TU Liberec profesor a světoznámý architekt Jiří Suchomel.

Ing. arch. Eva Dvořáková z Národního památkového ústavu krátce připomněla mementa v podobě zboření londýnského nádraží Euston a pražského Těšnova, která přispěla k rozvoji zájmu veřejnosti o technické památky. Z tisícovky jen necelých 50 výpravních budov je památkově chráněno. Široká veřejnost si uvědomuje, co nám zachovali předkové, řekla a kvitovala, že se našla variantní řešení, z nichž některá počítají se zachováním budovy. Lze je využít, aktivit k tomu je v Ústí mnoho, je to jedině plus.

Pan profesor Suchomel sklidil hlasitý potlesk hned několikrát. Přinesl totiž narychlo zpracovaný návrh řešení, který zachovává nádraží právě jako výpravní budovu. Je připraven se s železničními projektanty bavit o technických podrobnostech. Můj návrh obsahuje řešení, které se s tím dokáže vyrovnat, řekl nám.

Předseda sdružení Nádraží nedáme! Ing. Martin Kadrman reagoval na předešlá vystoupení. Veřejně poděkoval proděkanu Suchomelovi a informoval, že v sobotu 28. února ve 14 hodin se právě v orlickoústecké nádražní restauraci uskuteční ustavující schůze sdružení Nádraží nedáme! Jsem rád, že se celá věc začíná pozitivně vyvíjet, uvedl. Připomněl také podporu dalšího aktivisty, pana profesora Kováře z pražské přírodovědecké fakulty UK, který se dokonce v této budově narodil, vyrůstal tu a jeho dědeček byl přednostou stanice ve 30. letech.

Ministr dopravy Bendl všechny, jimž osud ústecké budovy není lhostejný, zdá se, uklidnil. Mohu vám říci, že varianta, která umožňuje zachovat tuto budovu, existuje. Není nutné budovu demolovat, pokud najdeme její rozumné využití, které by prospělo městu Ústí nad Orlicí a nebránilo železnici a modernizaci koridoru na rychlost 160 km/h, uvedl.

Stejně jako její přátelé, i Olga Sommerová si viditelně oddechla: Jsem naprosto nadšená, když vidím, že občanská společnost má určité slovo. Že když něco rozhodne „vrchnost“, není to nezvratitelné – dokud je ještě čas a ta budova stojí. Začal to Martin Kadrman, naprosto donkichotsky. To, že se to takhle zvrátilo, je především jeho dílo, ale i dílo všech, které pro to dokázal získat, včetně mne. To nám dává velkou naději, že žijeme v občanské společnosti, a ne v absolutistické monarchii. Zkusme si představit situaci, že to bouchne jako nádraží Těšnov, ty strašné záběry, které člověk zná ze starých archivních filmových snímků. Tu hrůzu, že jsme byli naprosto bezmocní. Dnes, kdy žijeme v demokracii, máme svobodu slova, a je dobře, že moc nás – „bezmocných“ – tady existuje. Doufám, že to dopadne dobře a že ta krásná budova, která je pamětí nás všech a tohoto národa, tady zůstane, uzavřela známá dokumentaristka.

MARTIN NAVRÁTIL


Ministra dopravy Petra Bendla (vlevo) čekali v Ústí nad Orlicí aktivisté s transparenty. Uprostřed filmová dokumentaristka Olga Sommerová, která je přišla podpořit.
Foto: autor