Úvod / Volný čas / Vlakem za zážitky / Muzeum průmyslových železnic ve Zbýšově

Muzeum průmyslových železnic ve Zbýšově

Datum a čas konání:

  • Zbýšov, od 31. 5. 2012 13:33 do 31. 5. 2020 13:33

Provoz na vlečce ze Zastávky u Brna do Zbýšova ustal před dvěma desetiletími s ukončením těžby uhlí v Rosicko-oslavanské pánvi. Nyní se na bývalou trať vrátily vlaky (i když o něco menší), aby místo uhlí vozily turisty.

Naplánovat cestu vlakem

Nejbližší železniční stanice: Zastávka u Brna

Do desáté hodiny chybí ještě téměř čtvrthodina, ale před branou Muzea průmyslových železnic na okraji Zbýšova již postávají netrpěliví rodiče s dětmi. Je 19. května a všichni se už těší na parní jízdy, které si mohou vychutnat jen několikrát v roce.

Když se areál otevře, většina návštěvníků míří od pokladny rovnou k přistavené soupravě čtyř otevřených vagonů, v jejímž čele již posupuje roztopená černo-zelená parní lokomotiva, kterou vyrobila v roce 1951 lokomotivka ČKD-Sokolovo. S úderem desáté hodiny přichází pan výpravčí v červené čepici, což je povel pro dva mládence s mohutnými praporky stejné barvy, aby vyrazili na nedaleký přejezd umožnit průjezd parního vlaku.

Lokomotiva zahouká a už vyráží na téměř dvoukilometrovou trasu do stanice Babice, kam se dosud nadšencům z muzea podařilo postavit koleje o rozchodu pouhých 600 milimetrů. Konečným výsledkem jejich úsilí bude položení úzkých kolejí na celém úseku bývalé vlečky do stanice Zastávka u Brna, po které vozily normálněrozchodné vlaky uhlí vytěžené v několika zbýšovských dolech.

Po výjezdu z muzea nejprve projíždíme mezi poli, která už se zažlutila téměř všudypřítomnou řepkou olejnou. Než si stačím uvědomit, že jedeme do mírného kopce, naším posledním vagonem to cukne. Když se více vykloním, vidím proč. Trať už totiž začala prudce klesat, a tak se museli dát do práce také dva brzdaři. Vjíždíme do hlubokého zářezu, který lemují stromy; nazvat jejich porost lesem by však bylo poněkud nadnesené. Navíc za chvíli ustupují domům v okrajové části Babic, kde se nachází obratová stanice našeho vlaku.

Zatímco lokomotiva objíždí soupravu, na kotli se jí legračně pohupuje lampa, která vypadá jako nějaké obživlé oko. Teď se ukaž, říkám si v duchu při vědomí toho, že nás čeká stoupání až 30 promile. Elegantní kráska v čele vlaku si s ním však hravě poradí a za pár minut už nás vítají v muzeu. Tam zastavíme hned u brány, kde se lokomotiva odpojí. Zatímco odjede na jinou kolej, vagony s cestujícími a bdělými brzdaři pokračují po mírném klesání na místo, odkud vyjely.

Je čas prohlédnout si další vystavené lokomotivy, z nichž řada sloužila v dolech. Nemálo z nich je dodnes funkčních a občas také vyjíždí na trať, třeba s opravenými důlními vozíky, do kterých není vůbec lehké se nasoukat. Při jízdě se ale můžete cítit jako skuteční horníci.

V termínech parních jízd navíc pravidelně zaplní dva plošinové vozy pod střechou depa modelový vlak v měřítku 1:20. Na celém kolejišti lze krásně vidět, jak se dříve přepravovalo uhlí ve výklopných vozících, a to včetně nakládky a vykládky. 

Související stránky

Doporučené obchodní nabídky:

Hodnocení uživatelů
Líbí
Líbí: 19
Nelíbí: 3
Nelíbí

 

ČD na YouTube ČD na twitter ČD na Facebooku Aplikace Můj Vlak na Google Play Aplikace Můj Vlak na Apple store