Na pohřeb TGM dorazily davy lidí i s legionáři

Prezident Osvoboditel, jak se také Masarykovi přezdívalo, zemřel 14. září 1937 v 87 letech, necelé dva roky po odchodu z funkce. V čele samostatného státu působil celkem sedmnáct let, abdikoval ze zdravotních důvodů v prosinci 1935.

Poslední rozloučení s uctívaným státníkem, filozofem a pedagogem se uskutečnilo na Pražském hradě 21. září 1937. Zahájilo jej vyzvánění zvonů katedrály svatého Víta. Nechyběl samozřejmě projev, který měl Masarykův nástupce v prezidentském křesle Edvard Beneš. Poté už se mohl vydat smuteční průvod z prvního hradního nádvoří do zaplněných ulic Prahy. Na poslední cestě Tomáše G. Masaryka provázely davy lidí. Podle odhadů dobového tisku přišlo uctít památku TGM půl milionu, možná ale také až 700 tisíc lidí. Rakev s ostatky byla zahalena státní vlajkou a převážena na dělostřelecké lafetě tažené šestispřežím. To vše za doprovodu šestice prostých vojínů, přičemž každý z nich zastupoval jednu z národností žijících v Československu. V čele velkolepého smutečního průvodu jel na koni generál Jan Syrový, generální inspektor čs. Branné moci. Za ním pochodovali vojáci s vojenskými prapory, oddíl legionářů a sokolů. Za rakví kráčeli prezidentův syn Jan Masaryk a vnuci, Edvard Beneš, členové vlády, zástupci z přibližně čtyřicítky evropských zemí, pražský diplomatický sbor, poslanci, senátoři, delegace zahraničních měst a církevní hodnostáři.

Průvod zamířil z Pražského hradu Chotkovou ulicí na Klárov a Mánesův most přes Pařížskou třídu na Staroměstské náměstí, kde se symbolicky zastavil u hrobu neznámého vojína. Pak pokračoval přes Mariánské náměstí, kolem Karlova mostu a Národního divadla na Václavské náměstí a odtud k Wilsonovu nádraží, kde již čekal zvláštní vlak. Hned za lokomotivou byl zařazen služební vůz a tři plošinové vagony. Na prvním a třetím byly položeny věnce, rakev byla umístěna na katafalk na prostředním voze soupravy. Na konci vlaku se nacházel salonní vůz prezidenta republiky, kde seděl syn Jan Masaryk, vnuci a prezident Beneš se svým doprovodem. Smuteční souprava se poté vydala do Lán, kde byl prezident za zpěvu písně Ach synku, synku pochován.