Lokomotivy T 47.0: úzkorozchodné legendy

Úzkorozchodné lokomotivy řady T 47.0, později označené jako TU 47.0, respektive 705.9, si objednalo ministerstvo dopravy v roce 1948. Důvod byl prostý: špatný stav parních úzkorozchodných strojů. První snahy o výrobu moderních motorových lokomotiv sahají sice do prvních poválečných let, samotná realizace nicméně započala teprve počátkem 50. let. V roce 1953 vyjely z bran pražské lokomotivky ČKD Sokolovo na československé koleje motorové lokomotivy řady T 434.0.

A pak už následovala řada T 47.0 vycházející z motorových vozů řady M 262.0. Mají společný spalovací motor i část elektrické výzbroje. V první várce ČSD získaly od výrobce ČKD Praha v letech 1954-1955 šest lokomotiv. V roce 1957 si dráhy objednaly novou, celkem patnáctikusovou sérii, kterou výrobce dodal o rok později. A konečně v letech 1957-1958 vzniklo 45 strojů, jež ovšem putovaly do bývalého SSSR na tamní železnice. Měly rozchod 750 mm a nesly označení TU 3. Technicky byly podobné se stroji v druhé sérii pro bývalé ČSD. Nejvíce jich bylo v provozu v Rusku, Litvě a na Ukrajině.

Zásadním milníkem řady T 47.0, tehdy již TU 47.0, se stala polovina 70. let, kdy se většina lokomotiv ze zrušených tratí přesunula do Jindřichova Hradce. Stroj TU 47.010 byl odstaven a už nevyjel. Přesunem do jižních Čech vznikl jejich nadbytek, což umožnilo zrušit čtyři nejstarší stroje první série. V roce 1988 byly lokomotivy už podruhé přeznačeny a podle nového systému UIC nesou řadu 705.9.

S „túčky“ se dnes můžeme setkat na populární úzkorozchodné trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha, dosud provozovanou Českými drahami, a také na jindřichohradeckých úzkokolejkách, konkrétně z na tratích z Jindřichova Hradce do Obrataně, respektive Nové Bystřice. Obě v roce 1998 od ČD odkoupily Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD).